Ostružinové muffiny

Jak se tak dívám, zjišťuju, že poslední příspěvek tyto stránky zaznamenaly 5. dubna, což je zoufale dávno a navíc v menu byla ještě před chvílí nabídka na VELIKONOČNÍ snídani. Duben a květen byly zkrátka celkem dost vyčerpávající. Pro ty, kteří se chtějí věnovat čistě pečení, přeskočte až na další odstavec) Duben byl čistě ve znamení přijímacích zkoušek - především SCIO OSP. Svůj osobní názor na tyhle testy tady radši psát nebudu, přeci jen je to pořád blog o pečení a nerada bych tu používala příliš peprné výrazy, bez kterých by se to neobešlo. Začátkem května jsem pro změnu absolvovala testy TSP, které jsou nutností pro přijetí na Masarykovu univerzitu. Tady bych se opět musela rozčarovat, ale v tomto případě mluví snad za vše, že i někteří tamní profesoři si stěžují, že tyhle testy nejsou vhodným kritériem pro výběr studentů. Tak a teď už mě tam nepřijmou :D Nejlehčí ze všeho mi přišla maturita. Státní písemná byla zaměřená na všechno jenom ne češtinu (samé otázky typu, co vyplývá z toho a toho, zkrátka jako analytický oddíl OSP). Nejvíc mě těší, že ze slohové práce jsem se výsledek dozvěděla teprve včera. Co se týče školní části, nějak jsem si neodhadla čas, a tak jsem nakonec zjistila, že maturuju za 4 dny a do hlavy se mi musí vměstnat asi 75 otázek. Časově to dopadlo tak, že jsem si tak tak stihla přečíst otázky do češtiny a občanky a na angličtinu už nezbyl čas žádný. Takže jsem byla pěkně v nervu, ale nakonec jsem prošla. A teď už konečně k té mnohem mnohem příjemnější části!

Protože všechno teď bylo celkem komplikované a složité, chtěla bych začít něčím jednoduchým. Před Velikonocemi vyšlo první číslo časopisu Bohemia Living, další číslo vyšlo nedávno a právě v něm je i dnešní recept. Nejedná se o nic složitého, ale zato dost základního. Hravě to zvládnou připravit i děti třeba pro učitele na konci června, akorát to pečení bych na nich nenechávala.

Muffiny přišly ze západu, konkrétně z USA. Podle anglické terminologie se jedná o typ "rychlého chleba" alias quick bread. To znamená, že nejsou z kynutého těsta, ale naopak je kypří soda nebo kypřící prášek, a proto je jejich příprava extra rychlá (pokud je nedělám já :D). Muffiny by se mohly snadno zaměnit za cupcaky, ale je mezi nimi rozdíl. Cupcake je sladší, těsto je většinou o něco hutnější a vždycky má na povrchu nějaký krém nebo polevu. Na druhou stranu muffin je méně sladký, protože se jedná spíš o chlebovější pečivo a bývá většinou bez polevy (i když tohle už není 100% pravidlem).

Na svoje první muffiny si pamatuju moc dobře. Ochutnala jsem je u kamarádky a absolutně jsem netušila, "vo co go". Taky pečení byla pro mě v té době (bylo mi 13) věc neznámá, takže jsem si hned o recept neřekla. Jenže zvědavost a touha byly silnější, a tak mi kamarádka nakonec ukázala onu zázračnou krabičku od Dr. Oetkera, ve které se skrývala ta tajemná sypká hmota, co přidáním pár mokrých věciček vytvoří tu božskou manu :D Díky tomuto všemocnému doktorovi se i u nás doma zanedlouho pekly voňavé muffiny. Ať už ale na krabičce píšou, co chtějí, ty moje byly vždycky nahoře pěkně upečené a dole černý jak bota. No dobře, tohle byla moje chyba. Každopádně postupně nás (mě a sestru, která v těchto zlatých časech ještě ochotně pomáhala) omrzela jediná varianta vanilkových muffinů, takže jsem si dovnitř začaly cpát čokoládu, marmeládu, vršek máčely v polevách, kokosu a všem možném. Přesto to pořád nebylo ono. Pořád chutnaly tak nějak suše, i když kamarádka je měla vždycky vlhký a vláčný. Bylo to jasný - moje krabička byla vždycky prokletá, a tím pádem se u nás doma objevovaly míň a míň, až vymizely úplně.

Teď už si dávno peču normální muffiny bez zázračných krabiček a většina z nich je, troufám si říct, lepší. Ale začátky jednoduché nebyly. Jako pečením nepolíbená a tvrdou prací zcela znechucená mladistvá jsem všechno míchání ochotně přenechávala mixéru a pak se divila, že muffiny jsou vždycky superhutné, suché a tuhé. Teď už vím, že cesta k dokonalým muffinům je jen jedna jediná.

Míchat, míchat, ale nepřemíchat. Není to nic objevného, ale často je mixérová cesta tou rychlejší a pohodlnější, zato však nepřináší kýžený výsledek. Vařečkou stačí těsto párkrát promíchnout tak, aby v něm pořád zůstaly menší hrudky mouky. Nesnažte se z něj udělat dokonale homogenní směs, to muffinům nejvíc uškodí. Hrudkovitá nejemná kaše je ideál.

Tohle těsto je zcela základní, lze ho podle potřeby ochutit, obarvit, přimíchat cokoliv, co má kdo rád. Já mám extra ráda ostružinové muffiny hned po borůvkových a jahodových už jen proto, že tohle ovoce většinou nepotřebuje krájet. Tak směle do nich!

Ingredience:
200 g hladká mouka
½ lžičky pepř
špetka sody
2 lžičky kypřící prášek
115 g cukr
¼ lžičky sůl
1 vejce
125 ml podmáslí
½ lžička vanilkový extrakt
60 g rozpuštěné máslo
120 g ostružiny

Postup:
Z mouky oddělíme 2 lžíce a obalíme v nich ostružiny. Zbylou mouku prosajeme a smícháme s pepřem, sodou, kypřícím práškem, cukrem a solí. Vejce rozmícháme v podmáslí, přidáme vanilkový extrakt a nalijeme s rozpuštěným máslem do moučné směsi. Opatrně promícháme vařečkou jen do smísení a provlhnutí (v těstě budou hrudky). Na závěr zlehka vmícháme obalené ostružiny. Těstem naplníme košíčky na muffiny až navrch. Pečeme v předehřáté troubě na 180C asi 15 až 20 minut.

• V časopise není pepř uveden, protože je to poněkud neobvyklá přísada a hlavním důvodem bylo to, aby si čtenáři nemysleli, že bych snad chtěla učitele otrávit. Chuť pepře je v muffinách znát, projevuje se takovou tlumenou pikantní a lehoučce pálivou chutí v pozadí. Nesedne každému, především pro děti by to mohlo být pálivé až moc. Dospělé většinou příjemně překvapí.
• Použít můžete jak normální, tak třtinový cukr (případně mix obou).

Závěr:
Těsto je měkké, vláčné, akorát sladké, doplněné o lehce kyselé ostružiny. S třtinovým cukrem získají lehce medovou chuť. I když je v nich podmáslí, kyselé rozhodně nejsou. Pokud se rozhodnete pro pepřovou variantu, bude chuť těsta zpočátku zcela normální a teprve po několikátém soustu začnete cítit lehce pálivou chuť, která se velmi dobře doplňuje právě s ostružinami (s jiným ovocem bych volila jiné koření). Jíst se dají třeba jen tak nebo namazané marmeládou či Nutellou.