Perníková chaloupka

Už jsem to slibovala dost dlouho, takže tady to je - perníková chaloupka. Sice nemá okna z cukrkandlu jako ta z pohádky o Jeníčkovi a Mařence, ale sníst ji můžete celou i tak. Vánoce letos přicházejí asi v sedmimílových botách, ale ještě pořád spousta času zbývá na to, abychom si zahráli na architekty a takovou jedlou chalupu si postavili. Teda upekli.

Nejdřív jsem chtěla udělat něco jako tady páni, protože to určitě musí být brnkačka, ale pak zase kam s tím, že? Dělám si samozřejmě srandu. To bych teda nesvedla ani omylem. Takže jsem se uskrovnila a přišla s nápadem vytvořit něco jako tohle. Teď už budu vážná. Vážně. Zkrátka jsem chtěla udělat nějakou roztomilou chaloupku, která bude jedlá, kýčová, vánoční a aspoň trochu hezká.

Nejtěžší bylo plánování, jelikož vážně nejsem architekt, fyzice se vyhýbám obloukem (a když to jde, tak i matice). Takže jsem upustila od nějakých super složitých konstrukčních návrhů a zvolila nejsnadnější cestu klasického tvaru domku tak, jak ho kreslí děti (a já :D). Dovolila jsem si dát sem i fotku svých šablon, podle kterých jsem chalupu vyřezávala. Pokud by někdo chtěl čitelnější fotku, napište mi na email a já vám ji pošlu. Šablony si udělejte z pevnějšího papíru/lepenky - nepromastí se tak rychle a můžete je použít i příští (a další a další) rok.

Při pečení chaloupky záleží hodně na těstě. Pokud má těsto tendenci hodně vyskočit, většinou se i změní jeho velikost. Proto je lepší na chaloupku použít těsto, které příliš nevyběhne a je tvrdší (čili přesný opak toho, jak si představujeme ideální perníčky). Já jsem teda měla v plánu si chaloupku potom sníst, takže jsem ji dělala z těsta na perníčky, které používám pořád. Po upečení se jednotlivé tvary trochu zcvrkly a úplně to nesedělo v některých spojích, ale po ozdobení to nešlo vidět. Ale jestli chcete spíš decentní zdobení ve formě různých ornamentů bez velké vrstvy polevy, pak zvolte "sušenkovější" těsto.

U polevy neudávám množství cukru, protože je to silně individuální (záleží hlavně na velikosti bílku). Konzistence by měla být opravdu hodně hodně tuhá. Jako nějaká táhnoucí se lepící pasta. Ta totiž pevně spojí jednotlivé části k sobě a rychleji zaschne, navíc krásně drží tvar, pokud s ní chcete dělat např. trsy trávy, sněhovou pokrývku střechy apod. Já jsem si k chaloupce ještě udělala podstavec, na kterém to všechno stojí - jeho rozměry jsou zcela na vás (taky ho můžete úplně vynechat) - záleží, kolik dalších věcí/postaviček si chcete kolem chaloupky postavit. Zpátky k lepení. Chaloupku lepte postupně - nejdřív základy (přední stěnu, k ní potom boční a zadní, nakonec střechu). Je dost možné, že ji budete muset různě podpírat, než zaschne. Po zaschnutí ozdobte střechu, přidejte okenice, dveře. Chaloupku celou ozdobte a teprve potom se vrhněte na zbytek volné plochy podstavce.

S nápadem přidat k chalupě nějaké ty kýčovitosti (alias roztomilé vánoční postavičky) přišel od mé sestry. Z čeho je vyrobit vzešlo taky z její hlavy (aby mohla ujídat). Určitě sem tady o tom už psala, takže se budu opakovat, ale už jako děcka jsme měly hrozně rády takový ten falešný marcipán, co se dělá jen z cukru a sušeného mléka (a v cukrárně nejspíš z dalších surovin). Našla jsem jeden fakt báječný recept, ze kterého se ty postavičky parádně tvarují a taky skvěle chutná. Jedinou nevýhodou, která v tomto případě je spíš výhoda, je to, že hmota časem ztvrdne na kámen a nedá se jíst (tomu se dá zabránit přidáním oleje). Každopádně šla krásně obarvit i tvarovat, sestra jí vůbec půlku nesnědla :D Ale na oplátku aspoň vytvarovala stromeček a pár prasátek.

Málem bych zapomněla na ten kopeček, na kterém stojí sněhulák. Ten jsem udělala taky z těsta pomocí formičky na kraslice a pak jsem ho polevou přilepila k podkladu. Plot byl profesionálně zkonstruován ze solených tyčinek pro děti (tím pádem bez soli) a ozdoben řidší polevou, ze které jsem udělala i krápníky. Konzistenci opět musíte vyzkoušet sami metodou pokus/omyl. Zkuste ji stříkat na ještě nenazdobenou chaloupku (ať se to dá setřít/slíznout/zamaskovat). Jak postupně budete přidávat cukr, přijde chvíle, kdy krápníky stečou, ale už nespadnou dolů - tím pádem poleva musí být hustší než ta, kterou používáte ke zdobení normálních perníčků, ale ne zase o moc. Nebojte, určitě to vychytáte.

Doufám, že jsem popsala všechno, případně se ptejte. Postavit tohle zimní sídlo mi trvalo jeden den (sestra trochu pomáhala), trvanlivost je snad nekonečná.

Ingredience:
Těsto:
100 g máslo
300 g cukr moučka
2 vejce
2 lžičky soda
10 tlučených hřebíčků
2 lžičky mletá skořice
2 lžičky mletý koriandr
2 lžičky mleté nové koření
1 lžička mletý kardamom
1 lžička mletý anýz
1 lžička mletý badyán
120 ml mléko
200 g med
900 g mouka
vejce na potření
Poleva:
2 bílky
cukr moučka
2 lžičky citronová šťáva
Ozdobení:
potravinářská barviva, kokos, solené tyčinky, bonbóny, jedlé perličky

Postup:
Těsto: Vše, kromě mouky, dáme do hrnce. Za stálého míchání přivedeme k varu. Směs začne lehce pěnit. Vaříme asi minutu, pěna se bude postupně zvětšovat. Rychle nalijeme na mouku ve velké míse a zpracujeme na hladké pružné těsto. Ihned ho rozdělíme na 3 ks. Jeden rozválíme na plát tlustý 0,5 cm, zbylé dva zabalíme do alobalu (ten udržuje teplo). Vykrajujeme jednotlivé části chaloupky, dáme je na vyložený plech (vždy malé tvary s malými, velké s velkými, jinak by se nepekly rovnoměrně) a necháme 1 hodinu odležet. Opakujeme i s dalšími 2 kusy těsta (nejspíš vám zbude dost i na normální perníčky). Pečeme v předehřáté troubě na 180C asi 8 až 10 minut dozlatova. Ihned po vytažení potřeme vejcem. To dodá lesk a teplem těsta se uvaří. Necháme zcela vychladnout a můžeme začít slepovat chaloupku. Jak zaschne, můžeme ji ozdobit.
Poleva: Bílky s citronovou šťávou šlehejte do smísení. Je důležité, aby všechno náčiní, které používáte, bylo nemastné. Prosejte moučkový cukr a přidejte ho k bílkům. Šlehejte na nízkou rychlost do smísení a dohladka. Pokud bude poleva moc řídká, zašlehejte víc cukru (a že ho to spolkne hodně). Okamžitě použijte nebo skladujte v uzavíratelné nádobě v lednici až 3 dny. Poleva začne tuhnout hned, jak se dostane do kontaktu se vzduchem, takže všechny misky s polevou, se kterými právě nepracujete, zakryjte fólií.

Závěr:
Chuťově mám perníky z tohoto těsta nejradši, nicméně tady jde spíš o tu vizuální stránku. Původně měla vypadat jinak (však víte - ten hrad), ale i tak jsem s výsledkem spokojená. A jíst ji nebudu, protože kvůli té vrstvě polevy by to nebylo nic moc a navíc další Vánoce tu jsou za chvíli!