neděle 20. prosince 2015

Zimtsterne (Skořicové hvězdičky)

Vánoce jsou za dveřmi, jako vážně, už jen pár dnů a je to tu. Jestli jsem si někdy stěžovala na to, že nakupuju dárky pozdě, tak do letoška to bylo pořád brzo. Letos je to pozdě. POZDĚ. Moje aktuální bilance je jeden dárek na skladě a všechny ostatní někde na cestě teprve. A když říkám na cestě, bohužel myslím nějakou imaginární cestu, kterou musí urazit z poličky obchodu do mého zorného pole. Já totiž ještě o jejich existenci ani nevím. Netuším, co přesně hledám, a mám zhruba dva dny na to, abych to zjistila, koupila, zabalila, do toho musím ještě péct, psát bakalářku a v ideálním světě (nebo taky možná tak leda ideovém světě kdesi v imaginárnu) se ještě učit rusky a mít nějaký společenský život. Jak se znám (a já se naneštěstí znám až moc dobře), zvládnu - snad teda - ty dárky (protože jinak to bude opravdu hodně smutný) a pečení a všechno ostatní se přesune na potom. A potom dost často znamená nikdy - mám svou vlastní verzi výkladového slovníku. Konkrétně teď se chystám tady na tyhle hvězdičky, protože doma u nás patří poslední tři roky ke stálicím, takže jestli stejně jako já trpíte nedostatkem času a přílišným návalem povinností, pojďte se pustit do těchto časově náročnějších hvězdiček a všechno ostatní taky přesuňte na potom. Cukroví má vždycky přednost! A můžete mít dobrý pocit z toho, že mě v tom nenecháváte samotnou.

Už podle názvu je jasné, že skořicové hvězdičky mají domovinu jinde, trochu víc západněji. Ačkoliv německy neumím, číst by se to mělo zhruba takto: cimtšterne a překlad zní: skořicové hvězdičky. Pochází ze Švábska (tohle mi přijde jako strašně vtipné jméno, protože je mi dvanáct), které se nachází na samém jihu Německa. Zimtsterne jsou typickým vánočním cukrovím jak v Německu, tak i v Rakousku. Skládají se z pár základních surovin, jako je skořice (tu určitě nikdo netipoval :D), bílky, cukr a mandle, občas se může v nějakém mini množství objevit i mouka, ale v převážné většině receptů se jí úspěšně vyhýbají. Mandle i skořice byly kdysi dávno v Evropě celkem raritkou, a tedy vůbec ne levnou záležitostí, takže se tyhle hvězdičky dělávaly právě a jen o významných svátcích, což jsou kupříkladu Vánoce. To zůstalo do dneška a mimo vánoční období nejsou k dostání, jinak je ale můžete běžně koupit v obchodech stejně jako u nás vanilkové rohlíčky a jiné tradiční cukroví.

Příprava je relativně jednoduchá, neobsahuje žádné obtížné procesy, jen výsledná hmota může dost zazlobit tím, jak parádně dokáže lepit. Asi bych teda měla opravit tvrzení z úvodu ohledně časové náročnosti a přepsat to na trpělivostní náročnost. Každopádně i tahle šlamastika se dá dost dobře eliminovat za pomocí cukru a mletých mandlí a to tak, že se do nich vykrajovátko vždycky "omočí" a teprve pak se vykrajuje. A samozřejmě podsypávat, podsypávat a podsypávat. Jak se všechno těsto přetvaruje vykrajovátkem do hvězdiček, potře se povrch bílkovou polevou a celé se to nechá zhruba přes noc zaschnout. Pak se to v troubě spíš usuší, než upeče, a je to. Nejen že hvězda je symbol Vánoc, ale ono i ta bílková poleva nahoře symbolizuje sníh a hnědý základ vespod zase zemi, takže v podstatě to je hvězda a zasněžená krajina v jednom.

Asi nejklíčovější na tomto cukroví bude konzistence. Neměly by být tvrdé a křupat, ale zase nesmí být úplně měkké. Vlastně bych to přirovnala k makronkám - na povrchu by měla poleva jen lehce křupnout (ale ne nějak výrazně) a vnitřek hvězdičky by měl být měkký a zároveň ne mokrý. Špatně se to popisuje, ale chuťově to pak každý pozná. Docílit se toho dá tak, že se těsto vyválí na dostatečně tlustý plát, skutečně je důležité tu tloušťku (nebo výšku?) nepodceňovat a nerozválet to moc tence. A pak taky nepřepéct, což souvisí i s polevou. Ta musí zůstat bílá, nesmí během pečení zežloutnout, takže je potřeba hvězdičky bedlivě sledovat a vytáhnout zavčas. Rovnou říkám, že v plynové troubě je to celkem oříšek, ale není to nemožný, moje pokusy budiž toho důkazem :D Z toho plyne i doporučení nepéct různě velké hvězdičky na jednom plechu, protože ty menší vám zežloutnou a zhnědnou, zatímco ty velké budou v top kondici. Samozřejmě mluvím z vlastní zkušenosti, to bych nebyla já, abych občas nemyslela (občas - můj slovník vysvětluje jako dost často, častěji než by bylo zdrávo) a nepekla to halabala a pak se nedivila.

Recept jsem sestavovala na základě šílenýho množství receptů, co jsem našla na různých německých stránkách. Oni se v podstatě moc neliší, občas někdo přihodí tu mouku, sem tam i citronovou kůru a použije jiný druh ořechů, ale v základu ty tradiční hvězdičky obsahují jen těch pár surovin jmenovaných na začátku. Na německé Wikipedii uvádí, že by zimtsterne měly obsahovat alespoň 25 % mandlí. Pokud to tak přibližně spočítám, v tomto receptu by jich mělo být víc než 40 %, takže podle mě více než vyhovující.

Najdou-li se tu nějací pamětníci, tak už určitě od začátku tuší, že tohle už někde viděli. A mají pravdu! Poprvé jsem tento recept zveřejnila v časopise Instinkt, ale jsou to už léta Páně a na blogu prostě chybět nesmí, protože jsou strašně dobrý a já je tu zkrátka chci (vůbec to není tím, že kvůli bakalářce absolutně nestíhám péct a fotit, a tím pádem o tom psát, jenom možná trošku, tak z 25 procent).

Ještě než nastane ta část se samotným rozpisem surovin a postupem, tady je seznam všeho vánočního, co můžete ještě upéct (kromě toho, co už na vás kouká ze záhlaví), pokud toho ještě nemáte dost, nezačali jste ještě, nestíhali jste zatím a tak :D
Ingredience:
3 střední bílky
230 g cukr moučka
300 g jemně mleté mandle
2 lžičky mletá skořice
cca 100 g jemně mleté mandle na vál
cukr moučka na vál

Postup:
Bílky ušleháme do pevného sněhu a postupně zašleháme cukr. Pokračujeme ve šlehání, až hmota tvoří měkké špičky. Do misky si odložíme cca 70 g sněhu a zakryjeme potravinářskou fólií. Mandle smícháme se skořicí a jemně vmícháme do sněhu. Mělo by nám vzniknout lepivé těsto. Vál hojně posypeme mandlemi a cukrem. Těsto vyválíme na plát tlustý cca 1 cm. Neustále podsypáváme, aby se těsto nelepilo. Vykrajujeme hvězdičky (vykrajovátko pokaždé obalíme v cukru, aby se hvězdičky daly vyjmout). První hvězdičky mohou dělat problémy, než se vykrajovátko dostatečně obalí. Dáme je na plech vyložený pečícím papírem. Pomocí štětce každou hvězdičku potřeme odloženým sněhem. Necháme schnout aspoň 6 hodin, ideálně přes noc. Pečeme v předehřáté troubě na 150C asi 8 až 10 minut. Sníh na hvězdičkách by měl zůstat bílý a cukroví by se mělo trochu nafouknout a být uvnitř měkké. Necháme vychladnout. Skladujeme v suchu a chladu.

  • Mandle neloupejte, melte je i se slupkou.
  • Na jednom plechu pečte jen hvězdičky stejné velikosti, jinak se jedny spálí anebo druhé nedopečou.
  • Podsypávejte těsto nejen cukrem, ale i mandlemi, aby nebylo příliš sladké (a bude to i méně lepit).
Závěr:
Vzhledem k tomu, že je to léty prověřená tradice oblíbená minimálně ve dvou zemích, tak tu nemůžu napsat nic jiného, než že jsou fakt skvělý. Kamarád se mi vždycky směje, že tu píšu pořád to stejný, ale přece bych sem nedala recept na něco, co není dobrý! Ledaže by byl apríl, ale to jsem teď prozradila, takže už by to nebylo vtipný. A tak teda opět zahraju tu ohranou písničku: jsou fakt výborný, peču je většinou hned z dvojité dávky, mám po nich strašně červený oči (protože jsem alergická na ořechy) a stejně je jím pořád pryč, čili stojí i za fyzický utrpení a to už je co říct, ne?! Mají výraznou skořicovou chuť a jsou teda sladký, ale díky mandlím pořád v rámci normy, syrové trošku připomínají marcipán, upečené jsou úplně famózní (to je asi jediný cukroví, který mi chutná víc až upečený :D). Uvnitř jsou krásně měkké a na povrchu lehoučce při kousnutí křupnou. Tím, že jste se pročetli až sem, jste už stejně cokoliv, co jste měli dělat, odložili na potom, takže čas už máte, a tím pádem šup do kuchyně a péct skořicový hvězdičky!

12 komentářů:

  1. už se těším, až mi doneseš ochutnávku ^^

    OdpovědětVymazat
  2. Jak to lákavě popisuješ, i přes naší společnou vášeň pro syrové těsto, mě už pro další pečení nezlákáš - a to mám jen tři základní druhy. Letos se mi z toho pečení nějak vytratila radost. Ale až se mi s dalším rokem vrátí, určitě si na skořicové hvězdičky vzpomenu. Skořice patří k mé nejoblíbenější vůni.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Z koření mám asi taky nejradši vůni skořice, už jako děcku mi ji mamka dávala na krupičnou kaši a láska přetrvala :D Jinak letos jsem to taky moc nepřeháněla s pečením, většinu pekla mamka, já jsem byla nucená zůstat převážně u učení. Ale snad příští rok tě zlákám :D

      Vymazat
  3. Já už cca 3 roky peču "Tvoje" vanilkové rohlíčky a myslím, že tyto hvězdičky budou další na řadě!

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Catalino, hvězdičky jsem nepekla (a navíc je už po vánocích), ale mě činí potěšení i jen Tvoje recepty a povídání o nich číst. Takže jsem si užila a navíc nepřibrala! Těším se na další čtení. Milada

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě moc těší! Takováhle dietka by se mi taky hodila, ale já se většinou od té trouby nedokážu odpoutat :D

      Vymazat
  5. V aktuálním časopisu Gurmet je o tobě a tvém blogu zmínka v souvislosti s joconde dortem :-) škoda, že tě nepozvali do tvoření

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. toffo, díky moc! Já jsem teď zahrabaná v učení, tak mi to všechno v lednu nějak uniká.

      Vymazat
  6. Super inspirace, určitě se budu vrace. Děkuji moc :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuju za návštěvu mého blogu! Pokud se vám recept líbí, máte nějaké připomínky či nesrovnalosti, dejte mi vědět prostřednictvím komentáře. Všech reakcí si velmi cením a odpovím co nejdřív :)