neděle 2. června 2019

Millionaire's Shortbread

Původně jsem zamýšlela zveřejnit recept na tyhle domácí řezy "Twix" už (a tento časový údaj skoro až bolí) v roce 2017, ale ztratila jsem recept a pak se na mě nakupilo nějak moc věcí najednou, že jsem popravdě neměla chuť dělat absolutně nic. Ztratit recept zní asi stejně věrohodně jako nechat si úkol sežrat od psa, což se mi taky stalo, ale byl to můj potkan a nebyl to úkol, ale přístupový kód do banky. Aspoň se paní za přepážkou pobavila. Každopádně při hloubkovém úklidu, který byl takovou menší předpřípravou na nevyhnutelné stěhování, jsem ten recept našla a řekla jsem si, že to musí být snad znamení vyšších sil, protože po dvou letech bych opravdu nečekala ani ve snu, že ho ještě najdu. A tak je tady. Úspěšně otestován na spolupracovnících.

Tento dezert má ještě jedno výsadní postavení, a to proto, že se nachází pod číslem 50 v seznamu věcí, co chci jednou upéct. Nejspíš nikomu neuniklo, že zrovna raketovou rychlostí z něj položky neškrtám, takže to považuju za významný počin v mé pečící "kariéře" a snad to trochu rozproudí i moje pečící tempo.

Docela mě zajímalo, jestli byl nejdřív Twix a pak tento milionářův počin, nebo to bylo naopak - zkrátka stejně palčivá otázka, jako jestli byla nejdřív slepice nebo vejce. Ne zcela jasnou odpověď mi poskytla nevyčerpatelná studnice moudrosti a všeho vědění v podobě Wikipedie. Twix je tu prý od roku 1967 a první recepty na tyhle řezy se začaly objevovat v Austrálii začátkem sedmdesátek minulého století. Nejspíš to bude stejně neobjasněná záhada jako se slepicí a jejím vejcem. A pokud jde o tu Austrálii, shortbread pochází ze Skotska, čili by člověk čekal, že nejspíš tam někde to někoho napadlo poprvé i s tím karamelem, ale to už jen spekuluju. 

Co se týče samotného názvu, ani jeho původ není jistý, často jsou taky označovány jednoduše jen jako karamelové řezy. Sama jsem přemýšlela, jak to vůbec přeložit, protože to nejsou úplně řezy, ovšem sušenkou bych to taky nenazvala, proto ten český ekvivalent berte z mé strany volně. Možným vysvětlením, proč jsou milionářovy, by bylo v ceně všech použitých surovin. Přece jen čokoláda, máslo a slazené mléko nebyly dřív nejlevnějšími položkami. Mimo anglicky mluvící země se dnes můžou někomu protočit panenky při pohledu na cenu zlatého sirupu, naštěstí u nás to s ním není tak špatné.

Jak už dost napovídají fotky, jde o tři vrstvy toho nejlepšího, co si člověk může představit, pokud miluje sladké. První je sušenková vrstva ze skotských máslových sušenek alias shortbread. Na to přijde silná vrstva karamelu a celé to završí čokoláda. Pokud jde o jednotlivé přísady a přípravu, sušenkový základ a jeho výroba jsou popsány v samostatném příspěvku. Karamel pak tvoří slazené kondenzované mléko, zlatý sirup, máslo a sůl. Popravdě netuším, jestli je to z kulinářského hlediska skutečně karamel nebo spíš takové časově nenáročné jakože dulce-de-leche, každopádně to jako karamel chutná, jako karamel to i vypadá, ergo je to karamel :D

Největší porce kreativity tentokrát připadá na poslední, čokoládovou, vrstvu. Viděla jsem dost receptů, kde se místo samotné čokolády používá ganache, tedy směs čokolády se smetanou ke šlehání, ale osobně preferuju variantu s čistě samotnou čokoládou, hezky to pak křupne. Nejpalčivější otázkou by mohla být volba druhu čokolády. Přestože hodně ujíždím na bílé, tady bych ji rovnou zavrhla, nejenže není zrovna typickou variantou, ale to už by vážně byla cukrovka v přímém přenosu. Nastává dilema mezi mléčnou a hořkou. Řekla bych, že volba je čistě na osobních preferencích. Já používám mléčnou, ale pokud by někdo rád utlumil sladkost a/nebo má radši hořkou čokoládu, určitě bych šla do ní.

Ještě bych se vrátila k přípravě karamelu. V podstatě je to lehké jako facka, takže se mi zákonitě muselo něco skoro pokaždé pokazit :D Poprvé se mi nějakou pro mě neznámou chemickou reakcí podařilo to, že během vaření se mi kompletně separovalo máslo od zbytku směsi. Naštěstí ponorný mixér to zachránil a vše uvedl do pořádku. A posledně jsem měla potřebu stíhat víc věcí najednou, přestala jsem na chvíli míchat a část karamelu se zkaramelizovala o něco víc. Na scénu opět přišel ponorný mixér a celou situaci naštěstí zase zachránil. Můžu ho tím pádem doporučit jako univerzálního zachránce a určitě nad případným nezdařeným výsledkem nelámat hůl.

Ingredience:
Shortbread:
240 g hodně změklé máslo
120 g cukr moučka
½ až 1 kl sůl
180 g polohrubá mouka
180 g hladká mouka
Karamelová vrstva:
397 g slazené kondenzované mléko
70 g zlatý sirup
150 g máslo pokojové teploty
¼ kl sůl
Čokoládová vrstva:
200 g mléčná či hořká čokoláda

Postup:
Shortbread: POSTUP zde. Hotové těsto na vyložený plech (25 x 25 cm, okraje vysoké alespoň 4 cm) pouze rovnoměrně namačkáme, povrch uhladíme a propícháme vidličkou. Nesypeme ho cukrem ani není třeba ho nožem předkrajovat. Po upečení necháme vystydnout.
Karamelová vrstva: Všechny ingredience dáme do hrnce a za neustálého míchání přivedeme k varu, teplotu snížíme tak, aby směs lehce bublala, a takto ji vaříme asi 5 až 8 minut, dokud nezhoustne a nezíská karamelovou barvu. Celou dobu neustále mícháme, jinak by se karamel mohl připálit. Za stálého míchání necháme krátce zchladnout (asi 1 až 2 minuty) a ihned použijeme.
Čokoládová vrstva: Čokoládu nalámeme na kousky a ve vodní lázni pomalu rozpustíme, až je tekutá. Ihned použijeme.
Sestavení: Na vystydlý shortbread rovnoměrně nalijeme a rozetřeme karamelovou směs, povrch uhladíme. Necháme zcela vystydnout. Pak povrch dezertu potřeme rozpuštěnou čokoládou a necháme ji ztuhnout. Nakrájíme na malé kostky ostrým nožem nahřátým v horké vodě a je hotovo.

  • Karamelová vrstva se musí neustále míchat, nebo může dojít k oddělení másla či připálení (jde to rychle i před dosažením bodu varu). Pokud se něco z toho přihodí, doporučuju směs řádně promixovat ponorným mixérem, směs by se měla opět spojit a případné tmavší kousky karamelu rovnoměrně rozmělnit.
  • Nejlepší je krájet dezert po ztuhnutí čokolády ostrým nožem nahřátým horkou vodou přímo v pekáči, shortbread se totiž jinak docela drolí a čokoláda má tendenci se lámat.

O tom, jak moc jsem závislá na shortbread fingers, jsem psala už minule, takže tohle menší vylepšení o další dvě mnou velice oblíbené věci se nemohlo setkat s neúspěchem. Sice je to fakt sladké, jeden kousek beztak kaloricky vydá za celý oběd, ale zároveň je to tak dobré, že všechno dřív řečené je mi úplně jedno. U jednoho kousku prostě nemůže zůstat. Přirovnání k Twixu z úvodu bych brala hodně s rezervou - společné mají vlastně jen stejnou skladbu vrstev, naopak chuťově jsou to nebe a dudy. Sice bych přísahala, že v dobách mého mladí chutnal Twix podstatně lépe než dnes, ale taky to docela dobře může být jen má idealizovaná vzpomínka.

Karamelová vrstva má trošku slaný tón, sušenka naštěstí není příliš sladká, takže podle mě se to ve výsledku docela dobře kompenzuje (s hořkou čokoládou by to mohlo být vlastně úplně v pohodě, ale já mám zkrátka radši tu mléčnou), ale jo, pořád mi to nejspíš krev přemění na tekutý cukr. Každopádně jsem jeden plech donesla do práce a setkalo se to s úspěchem, a to i přes moje obavy, že taková cukrová bomba nesedne každému - zmizelo to překvapivě rychle :D

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuju za návštěvu mého blogu! Pokud se vám recept líbí, máte nějaké připomínky či nesrovnalosti, dejte mi vědět prostřednictvím komentáře. Všech reakcí si velmi cením a odpovím co nejdřív :)