Kokosový dort Raffaello s bílou čokoládou

Člověk si to ani neuvědomí a už je zase rok pryč. Zkrátka čas občas letí příliš rychle. Vůbec se mi to nezdá, ale jsou tomu vážně dva roky, co jsem tento blog založila. Celkem se tu objevilo 67 článků, z toho 62 obsahovalo recepty. Není to zrovna mnoho, hlavně ten letošní první půlrok jsem to dost flákala. Ale jako omluvu použiju svou maturitu :D Jako první recept jsem zveřejnila Rybízový koláč s kysanou smetanou, ale největší popularitě se těší článek o Kakaových cupcakes, které s drtivou převahou válcují hned druhého šampiona v pořadí, Croquembouche, který pro změnu zase vede v počtu komentářů (celkem 78). Ale už dost statistiky, je čas přejít k oslavě "blogozenin" alias narozenin blogu (nevím už, kde jsem to slovo viděla, ale zalíbilo se mi). Ovšem žádné blogozeniny by nebyly nebýt Vás, kteří čtete můj blog, ptáte se a zkoušíte, protože není lepší pocit, než vědomí spokojeného čtenáře! A ke každým narozeninám by měl patřit i dort, tak se do něj pustíme!

Jako malá a (vlastně i teď) jsem dostávala k narozeninám nějakou bonboniéru. Jednou jsem dostala Raffaello a od té doby už jsem nechtěla žádnou jinou. Vydrželo mi to doteď. Žádná jiná bonboniéra mi nikdy tak nechutnala a vždycky jsem jen rozjímala nad tím, jak si ho vyrobit doma (hlavně ten krém), protože těch pár kuliček prostě nestačí. Netvrdím, že se mi to s tímto dortem podařilo, ale rozhodně jsem si nostalgicky zavzpomínala, což se i k té oslavenecké atmosféře celkem hodí.

Nápad na tento dort přišel jednak proto, že se blížily narozeniny, a taky proto, že jsem četla a viděla tento článek u Ire, který vypadal tak lákavě, že mi nedal spát. Sice jsem se inspirovala jen vizuálně, ale i to se počítá. Řekla jsem si, že když už kokosový dort, tak pořádně. Nakonec to dopadlo tak, že jsem kokos nacpala všude, stejně tak trochu "mandlí", i když jen v podobě aroma, a ještě se tam vešla i bílá čokoláda, kterou je hodně teoreticky (neboť žádné kakaové máslo v jeho složení není) Raffaello polité.

Do těsta přijde trochu sušeného kokosu, ale hlavní (respektive nejzajímavější) složku tvoří kokosové mléko, ideálně kokosový krém. Rozdíl v tom není velký, akorát kokosový krém obsahuje míň vody a víc kokosové složky. Chuťově jsem žádný velký rozdíl nezpozorovala, jenom v konzistenci - krém je hustější. Při nákupu kokosového mléka/krému se pokuste vyhnout takovým výrobkům, které obsahují siřičitany, a zkuste najít co nejpřírodnější produkt. Já obvykle v obchodě kupuju kokosový krém od F. W. Tandoori, pokud se nestane, že náhodou narazím na víceprocentní výrobek. Do dortu nepadne všechno, ale zbytek krému/mléka se dá zamrazit pro pozdější použití (akorát pak už je vhodné jen do pečených dobrot, protože změní konzistenci).

Po upečení korpusu přijde na řadu sirup, kterým se těsto pořádně pocáká, aby nebylo suché. Do sirupu jsem přidala trochu mandlového aroma, které aspoň trochu nahradilo tu absenci mandlí :D Nemám moc ráda tohle dochucování, ale občas mi taky ujede ruka. Každopádně používám jenom aroma hořkých mandlí, protože je aspoň trochu přírodní (konkrétně tohle). Tak či tak, do sirupu ho přijde jen pár kapek, protože je hodně silné.

Na Raffaellu je nejlepší krém, a proto jsem chtěla, aby můj krém byl aspoň stejně tak dobrý. Podobné si moc nejsou, to bych ho musela dělat z cukru a oleje, ale rozhodně je obstojným soupeřem. Do krému přijde bílá čokoláda a žervé. Bílou čokoládu použijte co nejlepší, pěkně se rozpouští např. Lindt (ale na tu jsem narazila zatím jen jednou), Milka nebo i Schogetten. Určitě se vyhněte Orionu a všem, co v sobě mají i rostlinný tuk, s těmi to vážně není lehká práce. Dobrá čokoláda obsahuje jen kakaové máslo.

Žervé se může stát poněkud tvrdým oříškem. Obvykle kupuju žervé od firmy Kromilk, protože je snad jediné na našem trhu, které neobsahuje další přísady typu xantan, guma guar a další stabilizátory. Ne že by všechny byly škodlivé, ale proč to používat, když to jde i bez nich. Jako na potvoru samozřejmě zrovna v ten den "moje" žervé neměli. Pokud se ocitnete ve stejné situaci, použijte do krému klasickou Lučinu - tu mají většinou všude a je bez chemie.

K výrobě dortu už víte všechno potřebné, takže opět přichází ta trochu namáhavější část, do které je třeba se zapojit i fyzicky. Ať už slavíte nebo zkrátka ujíždíte na Raffaellu stejně jako já, je tenhle dort žhavým kandidátem!

Ingredience:
15 ks Raffaello
strouhaný kokos
Těsto:
100 g změklé máslo
200 g cukr krupice
180 g polohrubá mouka
20 g strouhaný kokos
1 lžička kypřící prášek
130 g kokosové mléko
2 žloutky
2 bílky
tuk a kokos na vymazání a vysypání
Sirup:
50 g cukr
60 ml voda
mandlové aroma dle chuti
Krém:
200 g bílá čokoláda
200 g žervé
100 g kokosové mléko
250 ml smetana ke šlehání

Postup:
Těsto: Máslo s cukrem vyšleháme do světlé pěny a přišleháme žloutky. Mouku smícháme s kypřícím práškem a kokosem. Postupně ji vešleháme do máslového krému střídavě s mlékem na třikrát tak, že začínáme i končíme moukou. Z bílků ušleháme tuhý sníh a opatrně ho vmícháme do těsta. Těsto dáme do vymazané a vysypané dortové formy. Pečeme v předehřáté troubě na 180C asi 20 až 30 minut.
Sirup: Vodu s cukrem zahříváme k varu a vaříme do rozpuštění cukru. Necháme vychladnout a vmícháme aroma.
Krém: Čokoládu rozpustíme ve vodní lázni a necháme vychladnout. Žervé a kokosové mléko ušleháme do krémové hladké konzistence. Vmícháme čokoládu. Smetanu ušleháme dotuha a opatrně vmícháme do krému. Dáme na 30 minut chladit.
Sestavení: Korpus vyjmeme z trouby a podélně ho rozřízneme na dvě půlky. Obě hojně pocákáme sirupem (nemusíme ho použít všechen). Spodní půlku potřeme silnou vrstvou krému a přiklopíme druhou půlkou. Povrch i boky dortu potřeme bohatě krémem, trochu si necháme na ozdoby. Na povrchu můžeme udělat vidličkou/zubatou cukrářskou kartou ozdobný reliéf. Boky posypeme strouhaným kokosem. Po obvodu nastříkáme cukrářským sáčkem 12 kopečků krému a do středu 3. Do každého kopečku posadíme jedno Raffaello. Dáme chladit aspoň na 1 hodinu, aby se krém zpevnil a prolnul s těstem.

• Pokud jste hodně na sladké, do krému můžete přidat i cukr moučka (cca 20 až 50 g).

Závěr:
Dort není příliš sladký, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale je takový akorát. Krém je polotuhý, příjemně se rozpouští a má zajímavou chuť, kterou mu dodává kombinace žervé a čokolády. Chuť čokolády je celkem znát, takže určitě vyberte nějakou, která vám chutná i jen tak samotná. Těsto je pěkně měkké a vláčné a symfonie chutí je završena kuličkou Raffaella. Dort byl u nás doma během pár dnů fuč, dokonce jsem byla i pochválena sestrou, že je to dostatečně "raffaellovité". Raffaellu zdar!

(PS: Pokud se vám fotky zdají přesvícené, dělá to - nejspíš - Blogger. Než jsem je sem nahrála, vypadaly jinak :D)