Velikonoční beránek z oříškového másla s čokoládovým krémem

Ehm, takže ze všeho nejdřív za všechno může škola. Už se s tím opakuju, ale ona je mi prostě nekonečnou inspirací. Už asi tři týdny zpátky tu měl být nový recept, další před dvěma a poslední před týdnem. Ale fakt za to může škola. Ekonomie je totiž tak zábavná a zajímavá! A protože jsem pilná studentka, tak si každý den otevřu takovou super knížečku o tisíci stránkách (kterou se postupně musím naučit) plnou barevných grafů a definicí těch nejbáječnějších ekonomických jevů, že i kdybych měla adrenalin na smrtelně vysoké úrovni a tep víc jak 180, po přečtení přesně pěti vět mi padne hlava dolů, tep klesne, adrenalin zmizí a já spím jak nemluvně (pokud zrovna nebrečí). Jestli máte problémy se spaním, čtěte si o ekonomii. Zabírá to líp než kdejaký prášky, co kdy kdo vyrobil. Čili než si přečtu jednu takovou kapitolu, co má zhruba 20 stránek, desetkrát u toho usnu a ze tří odpoledne je devět večer a já se tak akorát zmůžu k tomu, abych se najedla a šla spát. Prostě se cítím jak přejetá a neschopná vyvíjet jakoukoliv další aktivitu.

Ale dneska jsem si řekla, že jednoduše MUSÍM přidat tohohle beránka. Chudák na zveřejnění čeká od minulých Velikonoc a nemohla bych mu to udělat. Každý rok jednoho takovýho upeču, vezmu ho k babičce a tam ho v neděli slavnostně a nemilosrdně rozřežeme tupým nožem a obřadně sníme. Asi bych se měla přestat dívat na horory. Takže znovu. Slavnostně a velice opatrně nakrojíme a s omluvou si pochutnáme. Nevím proč, ale je mi líto jíst věci, co vypadají jako živý bytosti. A tenhle měl navíc oči z lentilek, co už se trochu rozpouštěly, takže to vypadalo, že pláče. Ale měl to rychle za sebou.

Slibuju, že od teď už to bude jen veselý. A informativní. Začala bych pěkně od těsta. Recept na něj je z magazínu Gourmet, já jsem pouze trochu poupravila gramáž jednotlivých ingrediencí. Tohle těsto stojí i padá na másle. Ale ne jen tak na ledajakém másle, nýbrž (krásné slovo!) na oříškovém. Oříškové u nás, hnědé v USA a UK, lískooříškové ve Francii, kde se taky hojně používá (přesně je to beurre noisette). Jeho výroba je celkem jednoduchá, ale může se rychle zvrtnout nebo naopak z přílišné opatrnosti nedodělat. Zkrátka máslo prsknete do pánve, podpálíte oheň a čekáte a čicháte. Tuk se oddělí od mléčných součástí a ty začnou hnědnout. Ehm, pokud jako já máte jen černý pánve, tak tohle uvidíte jen stěží. Takže musíte čichat. Jak ucítíte, že to voní po oříšcích (nečekejte dokonale oříškový odér, ale bude to dost podobný), mělo by být hotovo. Ideálně zkuste na velkou stříbrnou (pokud máte bílou keramickou, pak hurááá) lžíci nabrat ze dna pánve pár mléčných součástí a jestli budou hnědé, je to hotovo. Lepší je trochu víc hnědé než jen lehce hnědé, protože pak to v těstě nejde cítit a celý efekt je pryč. Každopádně to zas nenechejte zajít tak daleko, že z toho bude máslo černé, to se sice ve Francii taky údajně používá, ale tady bychom to, prosím, nechtěli.

Ke krému jsem přišla už hodně dávno opět z magazínu Gourmet a je naprosto geniální. Teda skoro. Podle něj to má být čokoládová pěna, podle mě je to prostě krém, do pěny patří vejce a má v sobě bublinky. Každopádně to nic nemění na tom, že chutná fakt úžasně. Používám ho nejčastěji na cupcaky. V původním receptu se uvádí použití pomerančového likéru Grand Marnier. Zaprvé, většinou do něj přidávám různé likéry, co zrovna máme doma, zadruhé, to množství v původním receptu se zdá být stopové, protože ta chuť likéru tam nejde vůbec cítit, takže tam toho vždycky naliju krapet víc. Nejvíc mi chutná s poctivým třešňovým likérem. Od někoho jsme ho dostali a byly v něm kusy třešní a vůbec chutnal jako takový fakt babský pití - tedy sladký a bez výrazné chuti lihu. Proto mi ho naši nechali. Čili pokud takový poklad taky máte, neváhejte.

No tak z popisu krému se stal popis třešňového likéru (ne, vážně nejsem alkoholik, tolik jsem ho bohužel neměla), tak to zkusím ještě jednou. Krém je z čokolády, šlehačky, mascarpone a dalších věciček. Čokoládu doporučuju hořkou, ale s mléčnou taky chybu neuděláte (záleží na vaší chuti). A vážně se tam nedává žádný cukr. Prostě jen čokoláda a hotovo. Jedinou, kterou fakt nepoužívejte, je bílá. S tou vám krém neztuhne, ale naopak se z toho stane právě ta autorem zamýšlená pěna. Tedy jestli chcete pěnu, dejte bílou čokoládu. Na krém jen hnědé odstíny. Co se týče mascarpone, buď si ho můžete udělat sami, nebo koupit. Nedoporučuju Italat (i když ho v Albertu zlevnili na 37 Kč, tak si všimněte, že to už není 250 g, ale jen 200 g, avšak velikost obalu zůstala úplně stejná - chytrý tah na spotřebitele). Zato můžu s klidem doporučit mascarpone z Lidlu, stojí 37 Kč a je ho 250 g.

Fíha, to je zase délka. Tak jdeme radši na recept. Mimochodem forma na beránka není nutností. Těsto můžete v pohodě upéct i v pekáči a pak ho krémem ozdobit, ale kdo by řekl ne takovému beránkovi?

Ingredience:
Těsto:
275 g máslo
230 g hladká mouka
1 lžička kypřící prášek
1/2 lžičky sůl
110 g hnědý cukr
90 g cukr písek
1 lžička vanilkový extrakt
4 velká vejce
Krém:
180 ml smetana ke šlehání
strouhaná kůra z jednoho pomeranče
130 g mléčná/hořká čokoláda
190 g mascarpone
špetka muškátového oříšku
30 ml (i více) vaječný likér (či jiný)
Obličej:
lentilky na oči a pusu
anýz na řasy

Postup:
Těsto: Máslo dáme do pánve (ideálně o průměru cca 25 cm) a na středním ohni ho zahříváme, až se rozpustí a zhnědne. Mléčné součásti budou mít sytě hnědou barvu a vůně bude připomínat oříšky. Přelijeme ho do misky a dáme na asi 30 minut do mrazáku, aby zcela ztuhlo. Mouku, sůl a kypřící prášek smícháme. Ztuhlé oříškové máslo vyšleháme s oběma cukry a vanilkou do světlého krému. Po jednom postupně dobře zašleháme všechna vejce. Nyní přisypeme mouku a na nízkou rychlost zašleháme. Těsto rozetřeme do důkladně vysypané a vymazané formy na beránka (vysypeme hrubou moukou). Pečeme v předehřáté troubě na 180C prvních 10 minut, pak snížíme na 160C a dopékáme dalších 30 až 40 minut. Necháme aspoň 5 minut vychladnout a pak vyklopíme z formy. Po úplném vystydnutí potřeme krémem a ozdobíme.
Krém: Do hrnce dáme 60 ml smetany a pomerančovou kůru a zahříváme, až je směs horká. Přidáme čokoládu a metličkou šleháme do jejího rozpuštění. Směs musí být hladká a bez hrudek. Přendáme do mísy a necháme vychladit při pokojové teplotě. Do další mísy dáme mascaprone, zbytek smetany a muškátový oříšek. Na nízký výkon šleháme asi minutu, dokud mascarpone není krémové a smísené s ostatními přísadami. Přilijeme likér a šleháme na vyšší výkon do vytvoření pevných špiček (jako když šleháme smetanu). Dáváme ale pozor, abychom směs nepřešlehali, jinak se nám mascarpone zdrcne. Zhruba 1/4 mascarpone vmícháme do čokolády, aby se zesvětlila, a pak to vše přimícháme zpátky do mísy s mascarpone a smetanou. Krém ihned použijeme nebo dáme do ledničky.

• Krému i těsta vám může trochu zbýt. Záleží na velikosti vaší formy.

Závěr:
U krému jsem samou nedočkavostí psala, že je geniální. Je strašně jemný, není přeslazený, má výraznou chuť čokolády (a pokud chcete, tak i zvoleného likéru) a skvěle se s ním pracuje. Těsto je vláčné a má lehce oříškovou chuť i barvu po oříškovém másle. Nedrolí se a je tak zvláštně hutné, doopravdy jedno z těch nejlepších, co jsem vyzkoušela. Konkrétně sestra se po něm mohla utlouct. Já jsem tady na beránka použila mléčnou čokoládu kvůli ostatním, a nakonec se mi to vůbec nezdálo nějak extra sladké, takže moje oběť vlastně obětí vůbec nebyla. Teď mě tak napadá, že hnědý beránek asi není nejtypičtější, ale zkrátka čokoláda je čokoláda. Pokud byste chtěli bílého beránka, loni jsem dělala jednoho pro Bohemia Living, najdete ho zde.

Ať už upečete jakéhokoliv (či žádného), přeju vám všem krásné Velikonoce!