Výzva The Daring Bakers: Mrkvový dort (Carrot Cake)

Ruth z Makey-Cakey hostovala naši výzvu na březen 2013. Všechny nás povzbudila, abychom si zaexperimentovali v kuchyni a propašovali do našich moučníků zeleninu s překvapivě delikátními výsledky!

Další z receptů, co přichází s obřím křížem po funuse. Tenhle tu měl být konkrétně v březnu, kdy bylo výzvou upéct něco sladkého a zároveň zeleninového. V tu chvíli se mi vždycky vybaví reakce účastníků Prostřena, když si v jídelníčku přečtou, že jako dezert bude cuketová buchta. To pak následuje samý fuj, to se nebude dát jíst, z cukety - to jako vážně? Přitom na internetu je asi milion receptů na buchty ze zeleniny - cukety, fazolí, mrkve a mohla bych pokračovat dál. Mamka mi už jako děcku dělala cuketovou buchtu a vždycky jsem se po ní mohla utlouct, protože díky té cuketě je super vláčná. Každopádně tímto snad přesvědčím i ty, kteří si zeleninu nasladko doteď nedokázali představit.

Budu se tvářit, že vůbec nejsem pozadu, a rovnou přejdu ke svému tlachání o jídle, což považuju za mnohem příjemnější činnost než přemýšlení nad finančním trhem v USA (což vůbec nepovažuju za příjemné, ale spíš za dokonalý mučící nástroj). Takže jídlo. Co se týče historie mrkvového dortu (a teď trochu vykrádám anglickou wikipedii), mrkev se ve sladkostech hojně používala už v dobách středověku, protože byla celkem sladká a podstatně levnější než ostatní sladidla. Popularita mrkváče (anglicky carrot cake, čti karot kejk) se prý obnovila během druhé světové války v Británii a začátkem šedesátek se začal objevovat v kavárnách a restauracích ve Spojených státech. Mimochodem 3. února je v Americe národní den mrkvového dortu (nejedná se o oficiální svátek, ale na internetu se dá najít seznam národních dnů jídel v USA, kdy každý den v roce je národním dnem nějaké dobroty, ať už to vymyslel kdokoliv). Ale až do příštího února čekat nedoporučuju.

Z čeho se nám ten dort skládá? Kromě mrkve, která svou přítomnost vykřikuje přímo v názvu, se v něm potkáme ještě s moukou, cukrem, skořicí, dalšími potřebnými věcičkami a ořechy. V některých verzích se pravidelně dá najít i ananas nebo rozinky. Celý dort je pak zahalený do krému ze smetanového sýra (např. Philadelphia), u nás se dá použít chuťově skoro identické pomazánkové máslo (ať si tomu Evropská unie říká, jak se jí zachce). Jediné, u čeho jsem málem dostala infarkt, byly recepty na krém, které uváděly víc jak půl kila! cukru na necelých 300 gramů sýra. Já se teda cukru nebojím, ale tohle si vážně neumím představit.

Od infarktu bych se teď přesunula k samotné výrobě. Ta je poměrně snadná. V podstatě se smíchají zvlášť suché a mokré přísady a pak se to spojí, přihodí mrkev, přendá do mísy, upeče, ozdobí a je hotovo. Jediný problém může být trochu s pečením, protože korpus má brzo krásnou barvu, na párátko se nic nelepí, ale přitom uvnitř stále není dokonale propečený. Takže pokud se vám stane, že budete jako já netrpělivě přešlapovat u trouby nedočkavostí a vytáhnete dort v domnění, že už je hotový (a on nebude), nezoufejte. Vraťte ho do trouby a pečte dál. Mně dokonce skoro vychladl, takže doba čekání se prodloužila, doba přípravy tím pádem taky a fotky pak vznikaly tak, že jsem za zády měla zástup hladových krků kroužících kolem dortu jako supi. Jakmile padl poslední záběr, půlka dortu zmizela. Už ji nikdy nenašli. A pak se ztratila i ta druhá.

Za nejtěžší část u dortů vždycky považuju to potírání krémem. Asi jsem levá - moment, já jsem skutečně levá -, ale zatím se mi nepodařilo potřít dort bez chybičky. Vždycky se s tím patlu matlu, aby tam nebyla známka toho, že jsem ten krém roztírala, a samozřejmě to vždycky poznat jde. Jestli někdo znáte ten trik, jak to ti cukráři dělají, sem s ním! U tohohle mrkvového to bylo obzvlášť těžké, protože jsem se nemohla dočkat, až ho ochutnám, tak jsem z čistě estetických důvodů (dobře, kecám) odřízla kousek vršku, který během pečení vystoupl do mírného kopečku. Jenže tenhle dort má tak zvláštní konzistenci, že i když je hodně vlhký, odpadávají z něj drobečky - hlavně když je dráždíte stěrkou s krémem. Tak jsem si dopomohla k tomu, že jsem ho ochutnala jako první a zároveň zadrobkovala celý krém, co jsem na něj natřela. Chudák, moc dobře nevypadal. A tak přišel čas zavolat záchranku v podobě marcipánu.

Obvykle modeluju z takové hmoty ze sušeného mléka, protože v lednici pevně drží, jenže to ty postavičky dělám spíš pro sestru a pro sebe. Naši to nemají rádi, že je to tak strašně sladký, a proto jsem tentokrát sáhla po marcipánu. Použila jsem normální (určitě super zdravá) barviva - oranžovou na mrkev a zelenou na nať. Mrkev jsem po vymodelování lehce nařízla na několika místech, aby to vypadalo aspoň trochu autenticky (pokus obarvit ty řezy na hnědou nevyšel). Nať jsem prohnala lisem na česnek, protože zase nejsem tak šílená, abych tvarovala každý stonek zvlášť. Jedinou nevýhodou marcipánu je, že v té lednici se prostě orosí a hodně změkne, ale chutná pořád stejně.

Ještě mě napadá, že nať by se dala udělat z toho krému obarveného na zelenou pomocí cukrářského sáčku a speciální špičky, kterou se tvoří lístky. Asi by to bylo rychlejší, ale mně se nechtělo umývat pak ten sáček. Jsem trochu lenoch :D A teď už ten recept.

Ingredience:
Těsto:
260 g hladká mouka
1 a 3/4 lžičky soda
1 lžička sůl
1 a 3/4 lžičky mletá skořice
200 g cukr třtinový
130 g cukr písek
290 ml olej
4 vejce
1,5 lžičky vanilkový extrakt
370 g mrkev, jemně nastrouhaná
110 g vlašské ořechy, hrubě mleté
Krém:
55 g změklé máslo
225 g smetanový sýr (např. Philadelphia)
cca 100 g cukr moučka

Postup:
Těsto: V míse smícháme mouku, sodu, sůl a skořici. V jiné míse metlou důkladně promícháme oba cukry s olejem, vejci a vanilkovým extraktem. Mokrou směs nalijeme do mouky a přidáme mrkev s ořechy. Důkladně promícháme. Těsto přendáme do vymazané a vysypané dortové formy (průměr cca 26 cm) a pečeme v předehřáté troubě na 180C asi 10 minut. Pak teplotu snížíme na 150 až 160C a dopékáme zhruba 40 až 50 minut. Necháme zcela vystydnout. Pak dort podélně prokrojíme. Spodní část potřeme vrstvou krému, přiklopíme vrchní částí a celý povrch dortu včetně boků potřeme zbylým krémem a případně dozdobíme. Dáme vychladit do lednice a můžeme servírovat.
Krém: Máslo vyšleháme do světlé barvy, přidáme sýr a znovu šleháme do krémové konzistence. Podle chuti přidáme cukr.

• Dobu pečení berte konkrétně u tohohle zákusku s rezervou. Hodně záleží na velikosti formy, jakou použijete. Mně dort po těch prvních 10 minutách vytvořil už pěkně zlatý povrch, ale vnitřek byl pořád syrový, tak jsem ho dopékala na skoro nejnižší teplotě asi tu hodinku. Pokud povrch zhnědne, zakryjte dort alobalem.
• Pokud neseženete sýr Philadelphia, nebojte se použít pomazánkové máslo. Jen dávejte pozor, aby bylo skutečně ze smetany a bez rostlinných tuků. A pokud máte poblíž Tesco, prodávají vlastní smetanový sýr Soft Cheese (ne Tesco Value), který chutná taky úplně stejně.

Závěr:
Skutečně jsem byla překvapená, jak byl dobrý. Sladký se mi zdál úplně akorát a ta vůně! Mrkev v něm nijak zvlášť cítit nebyla, nejspíš bych chuťově ani nepoznala, že tam nějaká je, ale na vláčnosti to bylo poznat hodně. Dort je neskutečně vlhký a krásně jemný, s čímž pěkně kontrastují kousky oříšků. Pro mě osobně je to teda celkem zabiják, protože mám hodně silnou alergii na mrkev a ořechy, ale tomuhle se prostě nedalo odolat (takže se divím, že jsem neumřela na předávkování antihistaminiky). Jednou na to jídlo umřu, už teď to vidím.