Dort s čokoládou a arašídovým máslem

Nejprve bych začala pár novinkami, které se mě momentálně týkají. V posledním měsíci se mi totiž všechno tak trochu převrátilo. Přihlásila jsem se na Erasmus, odešla z práce a právě teď začínám svůj jarní semestr na škole v Německu a Polsku, takže jsem měla opravdu hodně málo času s veškerým vyřizováním. Na druhou stranu si dělám seznam všeho, co chci upéct z tradičního německého a polského pečiva, moučníků atd., takže po návratu tu rozhodně bude opět veselo a plno (tady na kolejích opět nemám troubu, nějak se mi vyhýbají). Co se týče dnešního receptu, je nepečený a možná si ho pamatujete z loňského Dobrého rána, kde jsem ho připravovala ještě s pár dalšími dezerty. Pokud ne, nevadí, teď ho objevíte :)

Dýňové cupcaky s krémem z ricotty a čaje matcha

Zítra je Halloween, už rok mi doma leží pavoučí ozdobné obaly na cupcaky, takže jsem je musela jednoduše použít. Já vůbec většinou objevím to, co potřebuju, až je pozdě, nebo to už nepotřebuju. Například v září jsem si koupila tvořítka na nanuky a už teď je mi jasný, že budou ležet v záloze až do léta. Koneckonců, k té pečící formě s děsivýma dýněma jsem se taky ještě nedostala, čas prostě utíká příliš rychle. Anebo ho příliš efektivně dokážu proflákat, to bude nejspíš pravdě blíž. A taky jsem poslední dobou hrozná skleróza, v počítači jsem našla asi rok staré fotky halloweenských cupcaků a (kromě toho, že jsou naprosto katastrofické a nepoužitelné) absolutně vůbec si nepamatuju, že bych je připravovala, natož pak z čeho :D Tentokrát jsem si všechno naštěstí pilně zapisovala, a tak na večer všech svatých neostrouhám. I když možná jo, protože to je až za několik hodin a já mám problém odolat už teď nesníst těch pár zbylých dortíků teď ráno. Dýně je zkrátka čarovná.

Banánové cupcaky s makadamovými ořechy, mascarpone krémem a karamelem

Teď tu byla menší pauza, protože minulý týden jsem servírovala recepty v trošku jiném formátu. A hned dva! Takže vlastně pauza nebyla. Kdyby to někomu uniklo (protože o tom opravdu vůůůbec nikde nemluvím :D), poštěstilo se mi předešlou středu upéct hned dvě věci v přímém přenosu. A že to byly nervy. A obří!

Čokoládové palačinky s jogurtovým krémem a ostružinami

Abych to hned na začátku uvedla na pravou míru, sice jsem slibovala dortování, ale v podstatě jsem zase moc nekecala, protože v angličtině je skoro všechno dort alias cake. A palačinky jsou takovým dortem v pánvi, takže přece jen o dortování nikdo ochuzen nebude. Taky tu je poslední týden prázdnin pro většinu školáků - kromě nás vysokoškoláků (my začínáme až na konci září, juch!, nezáviďte :D) -, což znamená posledních pár volných dnů a dost času na ranní vymazlenou snídani. Taky ostružiny už končí, a tak je nejvyšší čas je využít, dokud ještě poslední kousky zvolna zrají na zahradě. A slibuju, že té hodinky navíc ráno u plotny nebudete litovat. Nebo pozvěte přátele a udělejte si pozdní snídani, za odměnu vám můžou pomoct třeba s nádobím :D

Syrníky s kysanou smetanou

Když teď někam jdu s přáteli, dost často se přistihnu, že začínám větu asi takhle: "Jo, to na Ukrajině ..." A už to není ani vtipný, spíš s tím začínám být trochu otravná. Asi jako Howard s jeho výletem do vesmíru. Nebo historky z hudebního tábora (ale ty zase byly aspoň vtipný). Podle pohledů okolí asi trochu víc otravná. Když já mám paměť takovou dost mimo momentálně. Když se mě po příjezdu ptali na zážitky, moc toho ze mě nevydolovali, protože jsem nebyla schopná si na nic pořádnýho vzpomenout. Zato teď bych ke každé situaci vytáhla z rukávu podobnou ukrajinskou příhodu. Zkrátka načasování mi moc nevychází. Ale tady pohár ještě nepřetekl, takže se obrňte, dneska to bude celý o tom, jak to je na Ukrajině.

Kakaové cupcaky s čokoládovým krémem a vanilkové cupcaky s vanilkovým krémem

Přemýšlela jsem, s jakým receptem přijít po takové dlouhé pauze. Spíš bych to měla nazvat hodně dlouhou klinickou smrtí. Jak plynuly dny od posledního receptu, pořád jsem si říkala, že další den už to konečně přidám, a vždycky se našlo něco, co mi do toho vlezlo, případně jsem byla trochu líná cokoliv dělat. Neustále jsem čekala, až budu mít víc volna, skončí škola a pořád jsem to přesouvala na zítra. Sem se skvěle hodí jedna vtipná definice zítřka – mystická země, ve které se hromadí 99 % veškeré lidské produktivity, motivace a výkonnosti. Každopádně (a už použitím tohohle šílenýho slova to dostává punc vážnosti) odteď hodlám Catalinu znovu udržovat při životě a ne na přístrojích. Vybrala jsem nakonec recept, který jsem chtěla zveřejnit už tak tři roky zpátky, nakonec se částečně objevil v Instinktu, ale ne v té dokonalé formě. Je to recept na cupcaky, které osobně považuju za ty nejlepší, co jsem kdy udělala, tak šup na ně.

Výzva The Daring Bakers: Mrkvový dort (Carrot Cake)

Ruth z Makey-Cakey hostovala naši výzvu na březen 2013. Všechny nás povzbudila, abychom si zaexperimentovali v kuchyni a propašovali do našich moučníků zeleninu s překvapivě delikátními výsledky!

Další z receptů, co přichází s obřím křížem po funuse. Tenhle tu měl být konkrétně v březnu, kdy bylo výzvou upéct něco sladkého a zároveň zeleninového. V tu chvíli se mi vždycky vybaví reakce účastníků Prostřena, když si v jídelníčku přečtou, že jako dezert bude cuketová buchta. To pak následuje samý fuj, to se nebude dát jíst, z cukety - to jako vážně? Přitom na internetu je asi milion receptů na buchty ze zeleniny - cukety, fazolí, mrkve a mohla bych pokračovat dál. Mamka mi už jako děcku dělala cuketovou buchtu a vždycky jsem se po ní mohla utlouct, protože díky té cuketě je super vláčná. Každopádně tímto snad přesvědčím i ty, kteří si zeleninu nasladko doteď nedokázali představit.

Výzva The Daring Bakers: Celozrnné krekry s olivovým olejem

Sarah z All Our Fingers in the Pie hostovala výzvu Daring Bakerů na únor 2013 a vyzvala nás, abychom využili svou kreativitu při výrobě domácích krekrů a křupavých placek.

Ne, vůbec nejsem blázen. Vím, že je duben a ne únor. Ale jsem zato pořádně opožděná. Takže v dubnu máme výzvu na únor, v květnu bude na březen a tak dále a tak dále (pokud se nezrychlím!). I když pak budou prázdniny, takže žádná škola, takže víc času na pečení. Už je to tady taková ohraná písnička s tou mojí školou. Když já se tam každý den dozvím nějaký nový skvělý věci, který mě totálně dostanou (kéž by v tom pozitivním slova smyslu) a mám strašnou potřebu se z toho vypsat (a všem se vám teď omlouvám, pokud jste nemohli usnout, pokračujte ve čtení, určitě to na vás přijde). Nikdy jsem nečekala, že se dočkám chvíle, kdy budu v matice počítat jen s písmenky a pak z nich dělat grafy. No, já s nima vlastně počítat nebudu, ani nebudu kreslit grafy, protože nemám páru, jak se to dělá, ale fakt mám po dnešku respekt pro našeho profesora. Bože, díky, že pečení je matematicky tak prosté! A teď na krekry, jupí!

Rustikální sýrová crostata s fíky, šunkou, medem a ořechy

Jednou to přijít muselo, slaný recept! Ta dá. Ale zase nemůžu od pekáče rovnou skočit k pánvi, takže ten přechod je velmi pomalý, kdo ví, jestli tady cesta nekončí. Každopádně jednou večer mě přepadla chuť zkusit něco jiného, trochu z toho slaného soudku. Vaření není moje parketa, a tak pro začátek padla volba na slaný koláč. No, skoro. Pořád je i trochu sladký.

Jablečná buchta s tvarohem

Vážně bych přísahala, že utekl jenom týden od posledního článku a ne víc než dva. Čas tak strašně rychle letí, až se mi tomu nechce věřit. Stejně tak mám pocit, jako bych teprve včera sundala dupačky a ne před patnácti lety. Je to naschvál. Když se člověk nudí, minuta trvá hodinu. Naopak když si parádně užíváte, hodina trvá minutu. Tohle by měli páni fyzikové vysvětlit. Ať už je to tak nebo tak, občas není na škodu pokusit se zpomalit a zavzpomínat na dřívější časy. I když ne vždycky to jde, mně často dělá problém vzpomenout si na včerejšek. "Nejlepší" je, když se mě v hodině angličtiny zeptají, co jsem dělala o víkendu (aby se nějak zavedl rozhovor a trénoval se jazyk). Moje odpověď v 90 % zní asi takhle: "Ehm..." A následuje ticho, protože si za boha nemůžu vzpomenout. S tímto receptem se však vracím do doby, kdy moje paměť ještě sloužila dobře a já si toho pamatovala až dost.

Kokosovo-citronové tvarohové bábovičky

Právě jsem se vrátila z venku a jsem zmrzlá na kost, protože už je tam fakt KOSA. Zhruba dva tři dny zpátky bych se po ulici promenádovala v teniskách, bez rukavic a šály, ale po dnešní zkušenosti nikdy víc :D Každopádně jsem si z obchodů donesla spoustu vánočních dekorací (i těch jedlých samozřejmě, ale ty do Vánoc 100% nevydrží) a už jsem v tom - ve vánoční náladě. Ale ještě než se to tu zaplní cukrovím, nemohu se s vámi nepodělit o tyhle fantastické bábovičky!

Mascarpone

Občas mám trochu problém s dodržováním slibů. Obvykle rodičům slíbím, že třeba umyju nádobí nebo pomůžu s něčím dalším, co se domácích prací týče, a pak na to úplně zapomenu. Nicméně tentokrát tu jsem, abych splnila svůj slib z minula a ukázala vám, jak si doma velice jednoduchým způsobem vyrábím mascarpone. Slibuju (a je to tu zase :D), že to není těžké a výsledek je vynikající.

Tiramisù

Když jsem byla mladá (teda ne že bych byla stará, malá by byl asi lepší výraz) neměla jsem nejmenší ponětí, co je moře nebo oceán. Věděla jsem, co to je, ale představit si to bylo poněkud obtížné, když největší vodní plochou, kterou jsem kdy viděla, byl náš místní bazén. Moji rodiče jsou velkými fandy turistiky, cyklistiky a občas i bruslení na inlinech a v zimě pro změnu lyžování. To znamená, že každý rok jsme na dovolenou jeli někam do hor a těšili se na lyžování a v létě na lezení do a z kopců. Musím říct, že po šesti nebo sedmi letech tyhle aktivity fakt nesnáším. Znáte to, spolužáci každý rok jedou k moři a já? Turistika, turistika, turistika. Dobře, prvních pár let mě to dost bavilo, ale jak šel čas dál a dál, zjišťovala jsem, že tohle není "můj šálek kávy" (a tenhle výraz taky nesnáším :D). Tři roky zpátky (konečně!) se mi naše podařilo přemluvit, abychom jeli do Chorvatska. Jupí! Nicméně letos jsme navštívili Itálii a tuhle dovolenou považuju za tu nejlepší v životě!

Kumquatové kořeněné cupcakes s creme fraiche krémem

Od mého posledního článku už nějaký ten den utekl, ale nejspíš si vzpomenete, že to byla DB výzva. Opravdu jsem si ji užila a chtěla bych takto poděkovat Evelyne, Ivonne a Lis ( i když si to v češtině nejspíš nepřečtou), že mě vybraly jako jednu z 5 finalistů. Nemohla jsem tomu uvěřit a pořád mám pocit, že se mi to jen zdá. Chci říct, vždyť mezi daring bakery bylo tolik naprosto ohromujících a báječných prací a já že jsem jednou z vybraných? Prostě nedokážu ani vyjádřit, jak velkou radost mi to udělalo a dělá :D Pokud chcete, můžete se kouknout do "Odvážné kuchyně" a hlasovat pro výtvor, který se vám nejvíc líbí. Možná to zní lehce, ale je opravdu těžké se rozhodnout jen pro jeden, protože úžasné jsou všechny.

Od konce Velikonoc jsem byla poněkud zaneprázdněná, a proto jsem nepekla nic složitého. Zrovna v pátek jsem procházela místním obchodem a uviděla jsem v bedýnce krásné čerstvé kumquaty - sytě oranžová jasná barva, lesklý povrch, ani měkké ani tvrdé - tak akorát. Nemohla jsem odolat svému pokušení a hned jsem je koupila. To se mi teď stává často :D A co teď s půl kilem čerstvých kumquatů?

Výzva The Daring Bakers: Vanilková panna cotta s medovým želé a banánovo-tvarohovým krémem

Výzva The Daring Bakers na měsíc únor byla hostována Mallory z A Sofa in the Kitchen. Všechny nás vyzvala, abychom udělali Panna Cottu podle recptu Giady De Laurentiis a Nestle Florentýnky.

Abych byla zcela upřímná, nikdy jsem panna cottu nedělala, ale na mém seznamu už byla hooodně dlouho. Smetanu ke šlehání můžu v jakékoliv podobě (klidně bych ji i pila místo mléka, kdybych mohla :D), a tak mě velmi potěšilo zjištění, že toto bude naše únorová výzva. Co se týče florentýnek, recept vám ukážu příští týden. A teď je čas na něco plnotučného a delikátního!

Výzva The Daring Bakers: Ořechový Biscuit Joconde Entremet s mangovým bavarois a ricottovým krémem s bílou čokoládou

Výzva The Daring Bakers na leden 2011 byla hostována Astheroshe z blogu accro. Všechny nás vyzvala, abychom udělali Biscuit Joconde Imprime a zabalili do něj naše Entremet dezerty.

Tato výzva byla opravdu výzvou! Povinným předmětem pro nás bylo upečení biscuit joconde imprime (čti: biskyt žokond eprim, volně bych to přeložila jako potištěné piškotové těsto) podle daného receptu. Hmm, něco, o čem jsem v životě nikdy neslyšela, ale pár obrázků jsem už viděla (ačkoliv jsem neměla tušení, že se to jmenuje takto). To je teda výzva (já vím, já vím, používám to slovo snad v každé větě). A jaké je překvapení, zase mám skluz! Během měsíce jsem neměla čas, ale jsem ráda, že jsem nakonec výzvu dokončila. Umožňuje popustit uzdu fantazii a to je přesně to, co jsem potřebovala - naučila jsem se spoustu nových věcí!