Rakvičky

Je to moc depresivní? Věřte mi, že to není tak hrozné, jak to zní. Tyto malé zákusky jsou velmi sladké a spíše vás rozesmějí, než-li rozesmutní.

Říká se jim tak kvůli jejich tvaru - připomínají malé rakvičky. Rakvičky vždy byly tradičním dezertem po nedělním obědě v cukrárně a jsou tu s námi již z minulého století. I když jsem se snažila zjistit něco blíž k jejich původu nebo nějaké bližší informace, nepodařilo se mi to. Ale zkusím vám říct vše, co o nich vím.

Zná je dokonce už moje babička ještě z let, kdy byla malá a to se narodila v roce 1942. To je jen pro představu, jak staré už rakvičky jsou :) Tradičně se servírují se šlehačkou a čerstvým ovocem jako jsou jahody, hrozny, banány a jakékoliv další ovoce, které vás napadne. Těsto je velmi velmi sladké a křupavé s dutinou uvnitř. Z toho důvodu se už šlehačka nesladí a lehká kyselost ovoce skvěle doplňuje sladkost rakvičkového těsta.

Na internetu najdete obrovské množství různých receptů na rakvičky, ale většina z nich vyžaduje speciální rakvičkové formičky. Jelikož já je nemám, vybrala jsem si recept, který je nevyžaduje (ale použít je určitě můžete). Staré tradiční recepty také uvádějí jako jednu ze surovin specifický prášek na pečení - cukrářské droždí (tzv. amonium). Fajn, neměla jsem nejmenší ponětí, kde tohle můžu sehnat (teď už vím, že ho mají v každé české drogerii). Ale děkuji Bohu za Wikipedii! Zde jsem se totiž dozvěděla, že je to pouze starší typ dnešního kypřícího prášku. Tak jsem si řekla, že to by mohlo fungovat. A taky že jo.

Když už jsem měla těsto a vše ostatní nachystané (první půlka fotky dole) a první dávka se právě pekla v troubě, měla jsem z toho fakt dobrý pocit, než jsem otevřela troubu a uviděla první výsledky (druhá část fotky dole):

Dobře, nevadí. Zkusíme to znovu. Tentokrát jsem je sledovala velice bedlivě a jakmile dostatečně "vyběhly", snížila jsem teplotu v troubě na 160C. Když se zdály být hotové, vyndala jsem jednu a zlomila ji, abych viděla, jestli je už hotová i uvnitř. Jaké překvapení! Byla dokonalá dokonce i bez formičky!

Nebuďte zklamaní, pokud některé z nich nebudou perfektní - nedokonalosti můžete zamaskovat šlehačkou. Ty první nejspíš nebudou úplně nejlepší - berte je jako testovací dávku. S těmi dalšími už budete znát tu správnou teplotu a čas a odměnou vám budou krásné sladké zákusky. Buďte sebevědomí a zkuste je!

Ingredience:
5 žloutků
2 a 1/2 hrnku cukr moučka
1 lžička kypřící prášek
3 lžíce hladká mouka
250 ml smetana ke šlehání
čerstvé ovoce

Postup:
Šlehejte žloutky, 1 a 3/4 hrnku cukru a kypřící prášek do světlé pěny (zabere to asi 20 minut). Tuto směs chlaďte přes noc (asi 12 hodin). Další den smíchejte mouku se zbytkem cukru. Přidejte žloutkovou směs a rukama pořádně propracujte na pevné a hladké těsto. Vyválejte ho (mělo by být tlusté 3 mm, ne víc) na lehce pocukrovaném vále. Vykrájejte z něj obdélníky o velikosti 1,5 x 8 cm. Plech na pečení vymažte silněji než normálně (použijte sádlo nebo rostlinný tuk, máslo by se spálilo). Měl by být opravdu mastný. Obdélníky přendejte na plech a pečte v předehřáté troubě na 200C. Jakmile vyběhnou, okamžitě snižte teplotu na 160C a pečte do světle žluta. Pro jistotu vyndejte jednu a zlomte, abyste zjistili, jestli je už hotová i uvnitř - měla by být křupavá a úplně suchá, ne mokrá! Nechte je vychladnout a dejte do vzduchotěsné dózy na 1 až 2 dny, aby trošku změkly. Pak je servírujte s ušlehanou smetanou a čerstvým ovocem.

 

Závěr:
Mmmm, s nimi si vždy vzpomenu na dětství. Rakvičky byly něčím, co jsem milovala a zhltla během minuty. Tak lehké a křupavé, sladké, smetanové, šťavnaté - a to vše dohromady. Mňam!