středa 27. října 2010

Rakvičky

Je to moc depresivní? Věřte mi, že to není tak hrozné, jak to zní. Tyto malé zákusky jsou velmi sladké a spíše vás rozesmějí, než-li rozesmutní.

Říká se jim tak kvůli jejich tvaru - připomínají malé rakvičky. Rakvičky vždy byly tradičním dezertem po nedělním obědě v cukrárně a jsou tu s námi již z minulého století. I když jsem se snažila zjistit něco blíž k jejich původu nebo nějaké bližší informace, nepodařilo se mi to. Ale zkusím vám říct vše, co o nich vím.

Zná je dokonce už moje babička ještě z let, kdy byla malá a to se narodila v roce 1942. To je jen pro představu, jak staré už rakvičky jsou :) Tradičně se servírují se šlehačkou a čerstvým ovocem jako jsou jahody, hrozny, banány a jakékoliv další ovoce, které vás napadne. Těsto je velmi velmi sladké a křupavé s dutinou uvnitř. Z toho důvodu se už šlehačka nesladí a lehká kyselost ovoce skvěle doplňuje sladkost rakvičkového těsta.

Na internetu najdete obrovské množství různých receptů na rakvičky, ale většina z nich vyžaduje speciální rakvičkové formičky. Jelikož já je nemám, vybrala jsem si recept, který je nevyžaduje (ale použít je určitě můžete). Staré tradiční recepty také uvádějí jako jednu ze surovin specifický prášek na pečení - cukrářské droždí (tzv. amonium). Fajn, neměla jsem nejmenší ponětí, kde tohle můžu sehnat (teď už vím, že ho mají v každé české drogerii). Ale děkuji Bohu za Wikipedii! Zde jsem se totiž dozvěděla, že je to pouze starší typ dnešního kypřícího prášku. Tak jsem si řekla, že to by mohlo fungovat. A taky že jo.

Když už jsem měla těsto a vše ostatní nachystané (první půlka fotky dole) a první dávka se právě pekla v troubě, měla jsem z toho fakt dobrý pocit, než jsem otevřela troubu a uviděla první výsledky (druhá část fotky dole):

Dobře, nevadí. Zkusíme to znovu. Tentokrát jsem je sledovala velice bedlivě a jakmile dostatečně "vyběhly", snížila jsem teplotu v troubě na 160C. Když se zdály být hotové, vyndala jsem jednu a zlomila ji, abych viděla, jestli je už hotová i uvnitř. Jaké překvapení! Byla dokonalá dokonce i bez formičky!

Nebuďte zklamaní, pokud některé z nich nebudou perfektní - nedokonalosti můžete zamaskovat šlehačkou. Ty první nejspíš nebudou úplně nejlepší - berte je jako testovací dávku. S těmi dalšími už budete znát tu správnou teplotu a čas a odměnou vám budou krásné sladké zákusky. Buďte sebevědomí a zkuste je!
Ingredience:
5 žloutků
2 a 1/2 hrnku cukr moučka
1 lžička kypřící prášek
3 lžíce hladká mouka
250 ml smetana ke šlehání
čerstvé ovoce

Postup:
Šlehejte žloutky, 1 a 3/4 hrnku cukru a kypřící prášek do světlé pěny (zabere to asi 20 minut). Tuto směs chlaďte přes noc (asi 12 hodin). Další den smíchejte mouku se zbytkem cukru. Přidejte žloutkovou směs a rukama pořádně propracujte na pevné a hladké těsto. Vyválejte ho (mělo by být tlusté 3 mm, ne víc) na lehce pocukrovaném vále. Vykrájejte z něj obdélníky o velikosti 1,5 x 8 cm. Plech na pečení vymažte silněji než normálně (použijte sádlo nebo rostlinný tuk, máslo by se spálilo). Měl by být opravdu mastný. Obdélníky přendejte na plech a pečte v předehřáté troubě na 200C. Jakmile vyběhnou, okamžitě snižte teplotu na 160C a pečte do světle žluta. Pro jistotu vyndejte jednu a zlomte, abyste zjistili, jestli je už hotová i uvnitř - měla by být křupavá a úplně suchá, ne mokrá! Nechte je vychladnout a dejte do vzduchotěsné dózy na 1 až 2 dny, aby trošku změkly. Pak je servírujte s ušlehanou smetanou a čerstvým ovocem.

 
Závěr:
Mmmm, s nimi si vždy vzpomenu na dětství. Rakvičky byly něčím, co jsem milovala a zhltla během minuty. Tak lehké a křupavé, sladké, smetanové, šťavnaté - a to vše dohromady. Mňam!

17 komentářů:

  1. Ó, amonium! Babička cukroví z rakvičkového těsta pekávala na Vánoce, normálně je vykrajovala formičkama. Já tu přípravu těsta nesnášela, strašně mi to smrdělo a averze k amoniaku mě drží dodnes - a bohužel se s ním v labině poměrně často setkávám:-)
    Rakvičky jsou takové malé sladké nic, co se rozplývá na jazyku... Dlouho jsem je neměla...
    Mmch, Catalino, tvoje babička je opravdu ročník '54??

    OdpovědětVymazat
  2. Olinka: Amoniak taky nesnáším - hlavně když se rozmíchá barva na vlasy (a pak samozřejmě taky v chemii). Ježiš, díky za upozornění :D Já vůbec nevím, kde jsem k tomu datu přišla (asi nějaké chvilkové zatmění mozku), babička je ročník 1942, takže rakvičky jsou ještě starší :D Hned to jdu opravit :D

    OdpovědětVymazat
  3. V pořádku, to je tak, když já počítám a má mi vyjít osm, já si říkám osm a na papír píšu 5 :-))

    OdpovědětVymazat
  4. Rakvičky jsem nikdy neměla. Ale možná to před smrtí napravím. Ačkoliv si nedovedu představit, jak mohou být stvořeny bez formy.

    OdpovědětVymazat
  5. Pája: Taky jsem tomu moc nevěřila, ale když pak na mě vykoukly z trouby, uvěřit jsem musela :D Sice nejsou úplně dokonalé, ale chutnají výtečně (i když poslední dobou se mi zdají až moc sladké :D). Ve formičkách by to bylo lepší, bohužel jsem je nesehnala.

    OdpovědětVymazat
  6. Ježiš, ty mi dáváš. V bývalé práci jsme chodili na oběd do hospody U Saní a vždycky jsem si dávala po obědě rakvičku. Tak dlouho, až mi tak místní vrchní začal přezdívat. Jdu do nich na beton, dlouho jsem hledala recept, který by mi pomohl zbavit se bílků. Díky, díky!

    OdpovědětVymazat
  7. Slaneček: :D Mít za přezdívku rakvičku je docela legrační, i když nezasvěceným se to může zdát trochu morbidní :D Přiznám se, když jdeme s našima do restaurace, taky si ji dám jako dezert - u ní totiž vždycky dostanu to, co očekávám :) Až vyzkoušíš, dej vědět, jak se povedly :)

    OdpovědětVymazat
  8. ahoj Cataline,mám prosbu, píšeš akorát o vymazání, nedávám tedy ani pečící papír ani nesypu? a stačí mi jen cca 5cm vysoký plech? díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj :) Ne ne, opravdu jen silně vymažeš plech (nelekej se, první rakvičky se nejspíš rozpliznou :D), ale zase ne tolik, aby v něm ty rakvičky plavaly. 5cm vysoký plech ti určitě bude stačit, žádné okraje v podstatě ani nepotřebuješ :)

      Vymazat
  9. Pochopila jsem správně, že do těsta dáváte prášek do pečiva ? Nebo tam dáte to amonium ?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, pochopila jste to správně :) Dávám tam kypřící prášek.

      Vymazat
  10. Díky, při nejbližší příležitosti vyzkouším ! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není zač :) Budu se těšit na zprávu :))

      Vymazat
  11. Ahoj Catalina.
    Chcela by som sa spytat, kolko je podla teba hrnicek cukru.
    Moje maju od 2 - do 3.5 dcl. Rada by som Tvoj recept vyskusala (moj muz je rakvickovy fanatik)
    Vdaka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj,
      použila jsem hrnek o objemu 250ml, teď jsem to zkoušela vážit a do 1 hrnku přijde 165g cukru moučka, čili do receptu přijde 415g cukru :) Pokud se do nich pustíš, napiš mi pak, jak Ti chutnaly :))

      Vymazat
  12. Dobry vecer,pecu rakvicky bezne uz nekolik let a v nasi rodine se tesi mimoradne oblibe.Mam vyzkouseny recept z kucharky Moucniky.Sleha se rucne ve vetsi misce,nejlepe obycejnou vidlickou cca 30-45minut:250g mouckoveho cukru,5 zloutku a 1 vanilkovy cukr.Ja uz vim,jak ma testo vypadat a dari se mi cas uspesne zkratit i na 20minut.Toto mnozstvi pri bezvadnem vymichani vystaci na 30ks rakvicek.Pecu je v elektricke troube na spodni peceni pomalu pri vyhrate troube na 50 max.80 stupnu.Spis mene a dele.Rychle se totiz spali,vlivem velkeho mnozstvi cukru.Nejlepsi je vymazat formicky Herou nez maslem,jdou lepe vyklopit a to delam az pri uplnem vychlazeni.Slehacku si pak sleham mixerem.Jak rikam,je to nejoblibenejsi dezert a pokud se dodrzi peclive vyslehani testa,pak se prace vzdy zadari.
    Napadla me uplne stejna otazka,kdo mohl vymyslet pro dezert tak morbidni nazev??A jelikoz jsem je dneska pekla,chtela jsem se dozvedet odpoved a dostala se az sem..

    Drzim vsem cukrarkam a pekarkam palce,at se v kuchyni vzdy dobre dari a nejen rakvicky!!Lucie K.

    OdpovědětVymazat

Děkuju za návštěvu mého blogu! Pokud se vám recept líbí, máte nějaké připomínky či nesrovnalosti, dejte mi vědět prostřednictvím komentáře. Všech reakcí si velmi cením a odpovím co nejdřív :)