středa 26. října 2011

Blondies s bílou čokoládou

Tak a je to tady. Před dvěma dny jsem se vzbudila a zjistila jsem, že do Vánoc zbývají přesně dva měsíce. Ještě dva týdny zpátky jsem se tu škaredila nad tím, jak je na Vánoce příliš brzo a teď mě pro změnu chytá panika, že nemám koupený žádný dárek a co je ještě horší, nemám tušení, co vůbec chci koupit :D Včera jsem se jen tak letmo dívala po různých obchodech a výlohách a přiznám se, že vánoční nálada mě pomalu ale jistě začíná chytat za srdce. Už se přestávám i soustředit na školu a v hlavě mi místo exponenciálních rovnic a geometrických posloupností lítají sem a tam myšlenky na cukroví. Kolik druhů to bude letos, co to vůbec letos bude? Do menu jsem jen tak pro zajímavost přidala anketu ohledně cukroví, tak se nebojte odpovědět, je to 100% anonymní. A když jsem se u toho cukroví tak rozvášnila, rozhodla jsem se navodit vánoční atmosféru i doma něčím malinkým a sladkým.

Americké brownies (čti braunýz; doslova hnědky, což zní dost nevábně) jsou u nás v Česku už celkem profláklé, ale o jejich sestřičce (nebo bratříčkovi?) zvané blondies (čti blondýz; doslova  "blondýnky ", což je taky dost divný) si to až tak nemyslím. Takže co to vlastně je? Předem je nutno říct, že se jedná o typicky americkou záležitost, takže blondies jsou sladké, hutné a pro někoho i syté. Jedná se v podstatě o takové vlhké řezy, které se podávají nakrájené na čtverečky. To, že jsou hodně sladké, plyne už z toho, že jejich dominantní chuť je přímo založena na hnědém třtinovém cukru a nikoliv na čokoládě jako v případě brownies. Vymyslel je jeden šéfkuchař v roce 1982 potom, co zhlédl videoklip skupiny Blondie k písničce Heart of Glass na MTV.

Základní přísady jsou vždy stejné - mouka, hnědý cukr, máslo, vejce, kypřící prášek a vanilka. Dál už to je na fantazii toho kterého pekaře. Velmi častý je přídavek čokoládových kousků (většinou bílá nebo hořká čokoláda), ale zásadou je, že v chuti převažuje právě hnědý cukr a ne některý z přídavků. Svým charakterem i konzistencí připomínají brownies, a proto se jim někdy říká i blonde brownies. Jelikož si je vyžádala sestřička a já jsem je taktéž chtěla vyzkoušet, rozhodla jsem se, že se budu držet při zemi a ochutnám je v tom tradičním hávu.

Volba cukru je u těchto čtverečků celkem zásadní věc, takže rozhodně nezaměňujte třtinový cukr za klasický bílý, jinak té správné chuti nikdy nedocílíte. Ale aby to nebylo tak monotónní, v obchodě se najde hned několik různých druhů hnědého cukru. Během studování receptů z druhé strany světa jsem si všimla, že je to tak půl na půl: 5 receptů z 10 si žádá klasický světlý třtinový cukr (typu Demerara) a zbylých 5 receptů naopak tmavý třtinový cukr (konkrétně ten jsem u nás v regálech nenašla). Když jsem se pak koukla na recept a uviděla to MEGA množství cukru, lekla jsem se, ale když všude čtu, jak si na tom Amíci pochutnávají, řekla jsem si, že to risknu. Ale ještě se honem vrátím k tomu cukru - dala jsem půlku světlého hnědého cukru (konkrétně Demerara) a půlku tmavého cukru Muscovado (který je navíc i mnohem méně sladký, což je celkem plus u těchto blondies), kterého mám doma docela zásoby už od dob Speculaas.

Další dvě velmi důležité ingredience jsou máslo a vanilka. V tomhle případě máslo fakt nahradit nejde a jeho chuť je v řezech celkem silná a prostě u tohohle typu dezertů je máslo jediná správná volba. Ovšem neméně důležité je i použití pravé vanilky nebo kvalitního vanilkového extraktu. Já jsem použila svůj domácí vanilkový extrakt, ale klidně ho můžete nahradit semínky z vanilkového lusku, to už je na vás, ale opět jako u Pekanového páje i tady vanilka doplňuje chuť a posouvá ji zase o kus dál.

Recept jsem si opět sestavila z několika desítek receptů, které jsem prošla, tak, aby splňoval požadavky na tradiční základní blondies a závěrem jsem si množství trochu upravila na velikost mého pekáče, který je čtvercový o rozměrech 25 x 25 cm. Všechno vyšlo správně, takže předpokládám, že mé matematické výpočty byly dobře :D

Závěrem bych ráda řekla, že tohle není buchta. Nepředpokládá se tudíž, že si člověk ukrojí čtyři kusy velké jak dezertní talíř a dosyta se naláduje. To by pak dotyčný mohl velice snadno dostat hyperglykemický šok z přemíry cukru. Jsou to spíš fakt takový jednohubky, kdy stačí dva (no dobře, možná pět :D) malých kousků, zkrátka takové americké "cukroví". A to se pak blondies ani nezdají nějak mega sladké, ale závislost se na nich vypěstovat rozhodně dá.
Ingredience:
195 g hladká mouka
1/2 lžičky sůl
1 lžička kypřící prášek
1/2 lžičky jedlá soda
120g kvalitní bílá čokoláda, posekaná na malé kousky
320 g hnědý cukr (světlý či tmavý)
1 a 1/2 lžičky pravý vanilkový extrakt
165 g rozpuštěné máslo
1 a 1/2 vejce

Postup:
Prosátou mouku, sůl, kypřící prášek, sodu a posekanou čokoládu smícháme dohromady. Cukr s máslem vyšleháme do světlé pěny (cca 5 minut), přidáme vejce s vanilkovým extraktem a krátce prošleháme. Pak do cukrového krému zlehka vmícháme moučnou směs. Těsto nalijeme do vymazaného pekáče (25 x 25 cm) a pečeme v předehřáté troubě na 180C asi 20 až 25 minut, dokud není povrch hezky zlatavý a pevný. Uvnitř by měly blondies zůstat trochu vlhké, jakoby mírně nedopečené. Nechte vychladnout, nakrájejte na malé čtverečky (cca 4 x 4 cm) a pusťte se do nich :)

  • O tom, jakou bílou čokoládu nejlépe vybrat, si můžete přečíst např. tady (3. odstavec).
  • Já jsem použila půlku světlého hnědého cukru Demerara a půlku tmavého cukru Muscovado (mají např. v Marks & Spencer).
  • Zbylou půlku vejce můžete použít např. na potření závinu nebo perníčků.
Závěr:
Ať si každý říká kdo chce co chce, blondies prostě jsou, byly a budou velmi chutnou záležitostí. Mají úžasnou jakoby karamelovou chuť, jsou máslově jemné a v mém případě i s velkými kousky bílé čokolády. Nejdřív na povrchu trochu křupnou a pak už se jen pomalu rozplývají na jazyku. Ano, jsou sladké, ale když jich člověk nesní tunu, ani mu to tak nepřijde. Američani k nim ještě doporučují velkou sklenici poctivého mléka a já mohu jenom doporučit dál. Dětem určitě chutnat budou, tím si jsem jistá a dospělým konec konců taky - mamka i taťka si s chutí pár kousků dali a kdyby na ně zbylo víc, snědli by nejspíš i pár dalších. Mimochodem, řekla jsem vám už, že tenhle dezert je fakt rychlovka?

15 komentářů:

  1. Katuska, opat poucne a nadherne citanie a skvely recept, ktory urcite vyskusam. Katka a vies , ze mne sa Muscovado cukor vidi sladsi ako hnedy cukor? No, ale to nie je dolezite. Katka mimochodom aj tvoje fotky su na tej u mna spominanej stranke na FB. Uz si ich videla? Pedpokladam, ze ani ty si nedavala suhlas k ich uverejneniu. A ta predvianocna nalada sa pomaly a isto siri a dostava aj k nam. Tu su uz obchody davno vo vianocnom sate:)

    OdpovědětVymazat
  2. grrr... odpoledne jsem napsala komentar a nekam mi zmizel...
    Blondies znam, ale nikdy jsem je neochutnala... Kazdopadne to vypada skvele a kdyz si predstavim kombinaci muscovada a masla... Achboze!

    OdpovědětVymazat
  3. Jeee, tie museli byt skvele, blondies som robila aj ja, s arasidovym maslom a bielou cokoladou...myslim,ze blondies su dokonca este lepsie ako brownies...

    OdpovědětVymazat
  4. Catalino, krásný recept, taky jsem si říkala, že je někdy musím vyzkoušet (víš jak, jsou na seznamu).

    Adriana: neměla jsem se koukat... :D našla jsem tam svou fotku a recept taky, zatím jeden, uvidíme...

    OdpovědětVymazat
  5. Krásné blondýnky se ti povedly, je radost na ně pohledět. Já mám spíš ráda brownies z opravdu kvalitní čokolády z vysokým obsahem kakaa, ale je dobrý nápad pojmout blondies jako vánoční cukroví a nakrájet ho na pidi kousky. Takže díky za tip, jedním "druhem" vánočního cukroví budou blondies a brownies, to by mě nenapadlo :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Catalino, předem upozorňuji,že tohe bude asi delší příspěvek, neb mám toho hodně na srdci:)Tak prvně, moc si mi tímhle příspěvkem udělalaa radost. Přišla jsem v devět večer unavená, naštvaná ze školy, blbá nálada ze mě doslova ukapávala. Rozhodla jsem se vykašlat na všechny protokoly a udělat si dobře párminutovým probrouzdáním mých oblíbených webovek. Když jsem viděla Tvůj nový příspěvek, úplně jsem se zatetelila:) Tvoje recepty a články pro mě byly vždycky ohromně zajímavé, bavily mě a inspirovaly. Ale popravdě, moc častoo jsem podle nich nepekla, protože já preferuju hlavně jednoduchost a rychlejší přípravu, a při představě výroby croissantového těsta, baklavy nebo croquembouche mě vždycky lehce mrazilo:) Tohle ale bylo něco jiného,navnadilo mě to tak, že jsem si k článku vytáhla z mrazáku Magnum white:))a měla jsme aspoň hezký večer.
    Navíc blondies patří k těm receptům, kterých jsou na internetu tisíce(něco jako zadat do vyhledávače "buchta recept":)a člověk neví, který zvolit. Nějaký námět od odborníka je pak k nezaplacení. Naposledy jsem takhle vybírala recept na cookies, šílenot.Až pak jsem si všimla, že tu máš recept i na ně:) No, své oblíbené brownies už jsem asi našla, ale stále se nemůžu rozhodnout, který je ten "nej" cheesecake. Cheesecake je můj snad nejoblíbenější dezert(koláč/dort/moučník,jak kdo chce:) a stále zkouším nějaké nové kombinace, někdy je to lepší,někdy míň(ten poslední kokosový byl zrovna výborný),ale stále se tajně v myslenkách vracím k tomu prvnímu, základnímu a prostě snad o nejlepšímu. Holt se nemůžu zbavit dojmu, ze New York cheesecake je prostě ta nejkrásnější nejjednodušší klasika. Takže, nechystáš náhodou nějaký ten cheesecake ukuchtit tak ze cviku??:)děsně by mě zajímalo,do jaké modifikace by ses pustila Ty:)
    No zkrátím to,abych Tě neunudila k smrti:)
    Ještě k těm Vánocům-jsem na tom úplně stejně.Právě před pár dny jsem si všimla, že Tesco už vyzdobilo baňkami a větvičkami, z regálů na mě skáčou adventní kalendáře a čokoládoví mikuláši a výklady polepily vánočními zvonky. A kupodivu mi to ani nevadí, právě naopak, strašně se na Vánoce těším ,miluju tu atmosféru a perníkovou vůni. Jen začínám být mírně nervózní, že nemám ani jeden dárek. A ohledně přemýšlení o jídle místo zabýváním se školou- musela jsem se smát, stává se mii totiž naprosto pravidelně to samé. Při přípravě histologických preparátů myslím na to, jaký koláč upeču bráchovi k narozkám, do protokolů jsem místo cocconimycetes napsala cacaomycetes(jo, a četla to KAKAOmycetes a vůbec mi to nepřišlo divný, no tomu praktikantovi, co s náma má mikrobiologii ale docela jo:) atd atd, stalo se mi to asi šestkrát(miusí si myslet, že mi hrabe...ale co by chtěl, v osm včer už mii to moc nemyslí:)
    Jo a ještě k cukroví- strašně se těším, čím nás překvapíš a napevno jsem se rozhodla, že se rozhodně odsud inspiruji:) jen prosím, hodíš i nějaké(třebas i neznámé) české skvosty? v rodině mám totiž samé tradiky:)btw, taťka už tři roky prosí, ať uděláme pařížské tyčinky, že je dělala jeho babička aa on je šíleně miloval, minulý Vánoce skoro brečel, že nebyly...tak jsem se rozhodla, že letos ho už nemůžeme zklamat.ale jediný, co o nich vím je, že jsou z lískáčů a že se strašně blbě dělají a jsou složitější na přípravu. Z inetrnetu moc moudrá nejsem. Nemáte náhodou něco takového v repertoáru? Byla bych šíleně vděčná za inspiraci(a taťka by se asi dojal k slzám)
    A poslední věta-moc se mi líbí poznámka, že "máslo v tomto receptu nahradit nelze"...já bych jen dodala:a lze vůbec někde?:)) odpověď je, myslím, jasná:)
    díky moc za trpělivost, povykecání je mii zase líp( dalším magnumem v ruce...díky bohu,že sladký je takový skvělý lék na pošramocenou náladu:)

    OdpovědětVymazat
  7. Adriana: Adi, jsem moc ráda, že tě blondies chytly :) Pokud je vyzkoušíš, dej mi vědět, jak ti chutnají :)) Jinak na tu stránku jsem se dívala, ale svoje fotky ani recepty jsem tam nenašla...Každopádně mě to celé pěkně vytočilo (jak jsem ti už psala na blog). A k tomu příjemnějšímu - Vánocům - mě už ta nálada chytla na 100% :D

    Lucie: To ten blogger, občas takhle blbne :/ Děkuju moc a máš pravdu - muscovado a máslo je skvělá kombinace :D

    Marianna (Halusky-in-Ireland): Tééda, s burákovým máslem to musela být teprve bomba! Když nad tím tak popřemýšlím, mě asi taky chutnají víc blondies :D

    Meg: Vím přesně, jak to myslíš :D A děkuju!

    Madla: Moc děkuju :) Nakonec to označení "blondýnky" zní docela hezky a mile :D Já, když se nad tím zamyslím, mám asi radši blondies (což mě samotnou udivuje :D) a jako vánoční cukroví budou mít určitě úspěch :)

    Arion: Nejřív ze všeho ti musím říct, že máš můj velký obdiv! Taklhe dlouhý komentář jsem neviděla :D Ale rozhodně jsem se u něj nenudila!
    Fakt mě moc potěšilo, že se Ti ten článek líbil tak, že sis k němu musela vzít Magnum (mimochodem bílý taky miluju, je to taková sladká vyjímka, jinak dávám přednost hořké čokoládě :D) K tomu cheesecaku, mám ho na seznamu a můžu s jistotou říct, že jednou na něj dojde, jenom nevím kdy - ono u nás totiž nic jako Philly neprodávají a když už konečně vyjedu do Brna, kde ho mají, mám zase plány na pečení něčeho jiného, každopádně jednou bude, slibuju! Vánoce mám taky šíleně, ale fakt šíleně ráda :D Teď, jak máme podzimní prázdniny, přemýšlím a sestavuju seznam cukroví, které upečeme (ano, poprvé hodlám zapojit i svou sestru, protože minulý rok jsem pekla týden v kuse od 08:00 do 02:00 ráno a pak jsem padala na pusu únavou - i školu jsem vynechala :D). Jj, tradiční cukroví určitě bude, ale stala se mi taková nemilá věc - minulý rok jsem si všechno cukroví poctivě nafotila, abych ho pak mohla dát na blog a jako naschvál se mi v srpnu pokazil harddisk a to tak, že jsem o všechny data přišla, takže se mi podařilo zachránit jen pár fotek. Letos samozřejmě budu fotit taky, ale cukroví dělám až krátce před 24.12. aby bylo čerstvý, takže pak už by bylo pozdě ho sem dávat, ale pár receptů se tu určitě objeví :)
    Moc ráda bych ti s těma tyčinkama pomohla. U nás doma se teda nikdy nic takového nedělalo, ale rozhodla jsem se projít mamčin a babiččin receptář, kde jsou recepty na cukroví a všechno monžné od roku 1990 až do roku 2005 (pak si mamka udělala nový). Našla jsem tam recept na cukroví, co se jmenuje Pařížské tyčky - vůbec nevím, od koho ho mamka získala a nikdy jsme ho ani nezkoušeli, ale oříšky se tam používají - napiš mi email a já ti ho pošlu, třeba to bude zrovna on :) Vím, jak super pocit by to byl splnit taťkovi takovéto přání :)
    Druhý Magnum? Ty mi děláš chutě :D

    OdpovědětVymazat
  8. Katka,krasne blondies a fotecky si opat vykuzlila...ja sa na blondies tiez chystam uz nejaku tu dobu,ale este som sa nedopracovala..:)

    OdpovědětVymazat
  9. Martina(Dulce de Leche): Marti, vřele doporučuju dopracovat se co nejdřív, jsou totiž famózní :) A mockrát děkuju!

    OdpovědětVymazat
  10. Vypadá to dobře, jednoduše -no, asi bych ten cukr omezila, jako v jiných amer. receptech, je to na mě moc. Nevím.

    Arion: i náš otec vzpomíná celý život na pařížské tyčky z dětství, pekla je jeden jeho strýc. Ale za celý život se matce nepovedlo se mu do chuti strefit, ač je dělal snad podle 10 nebo více receptů, tak na to pozor...jinak jsou v řadě kuchařek, i v Kejřce. Placka z oříšků s bílkem, skoro bez mouky, navrch citrónová poleva, tak si je pamatuju já a taky jsem se zrovna o víkendu rozhodla, že je zas letos nějak zkusím...

    OdpovědětVymazat
  11. vilemina: Děkuju :) Taky nemám ráda, když je něco přeslazené, ale nevím, tady mi to hrozně chutnalo, ale zase se jich nedá sníst velké množství (i když...:D). Chce to vyzkoušet a případně přidávat cukr postupně (přidat se dá vždy, ubrat už moc ne :D).

    OdpovědětVymazat
  12. Blondies sú hotové, práve som ich vybrala z trúby a sú fakt geniálne :-) dala som "iba" 200g cukru (1/2 svetlý hnedý a 1/2 muscovado, podľa tvojej rady) a myslím, že sú tak akurát sladké, fakt si ich neviem predstaviť s 320g, ale je pravda, že ja teda sladím dosť málo. a neviem čím to je, ale chuťou mi vzdialene pripomínajú medovníky, možno to je tým muscovadom. ďakujem za recept, určite si ho ešte zopakujem. krásne vianoce!

    OdpovědětVymazat
  13. andrejka: Jsem moc ráda, že jsi je vyzkoušela a když jsou "geniálne", jsem ještě víc ráda :D Upřímně, mě přišly tak akorát, ale je fakt, že jsem je krájela na takové pidi kostky velikosti jednohubek, takže mi to ani tak nepřišlo, ale samozřejmě záleží na každého chuti :) Taky ti přeju krásné Vánoce a vydařený nový rok :)

    OdpovědětVymazat
  14. Chuťově mi připomínají Crack pie :) moc dobréé :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ten zase neznám já :D Každopádně jsem ráda, že ti chutnají :)

      Vymazat

Děkuju za návštěvu mého blogu! Pokud se vám recept líbí, máte nějaké připomínky či nesrovnalosti, dejte mi vědět prostřednictvím komentáře. Všech reakcí si velmi cením a odpovím co nejdřív :)