Hostina ledu a ohně: Středověké jablečné pirohy

A je to tu! Další otestovaný recept z kuchařky Hry o trůny. Chvíli to trvalo Bylo to nekonečný, ale o prázdninách jsem byla o něco víc mimo domov, hlavně pak mimo internet, taky jsem se zvládla přestěhovat a ještě tak trochu pracuju, takže s časem dost tápu. Se stěhováním se mi pojí hned dva problémy, a to absence trouby (máme tu vlastně jen plotýnku) a foťáku, který si odnesla sestra s sebou do svého bytu. Budoucnost je teda dost nejistá, ale snažím se najít řešení. Co se týče veselejších věcí, o prázdninách jsem svou veleváženou návštěvou poctila Tatry a Ukrajinu, která byla opět plná jídla, takže nejspíš v příštích týdnech sesmolím nějaký ten zážitkový příspěvek. V Tatrách bylo nádherně a přivezla jsem si odtamtud brynzu, kterou jsem chtěla využít na svou první přípravu halušek. Ta dopadla přímo tragicky, že vidět to kdokoliv ze Slovenska, budu odpovědná za jeho smrt. Jen mě to utvrdilo v tom, že vařit bych fakt neměla, ledaže by si někdo přál zemřít dlouhou a bolestivou smrtí, pak můžu sloužit docela obstojně. Každopádně těmito koblihami, troufám si říct, nikoho neusmrtím.

Rustikální sýrová crostata s fíky, šunkou, medem a ořechy

Jednou to přijít muselo, slaný recept! Ta dá. Ale zase nemůžu od pekáče rovnou skočit k pánvi, takže ten přechod je velmi pomalý, kdo ví, jestli tady cesta nekončí. Každopádně jednou večer mě přepadla chuť zkusit něco jiného, trochu z toho slaného soudku. Vaření není moje parketa, a tak pro začátek padla volba na slaný koláč. No, skoro. Pořád je i trochu sladký.

Ostružinové muffiny

Jak se tak dívám, zjišťuju, že poslední příspěvek tyto stránky zaznamenaly 5. dubna, což je zoufale dávno a navíc v menu byla ještě před chvílí nabídka na VELIKONOČNÍ snídani. Duben a květen byly zkrátka celkem dost vyčerpávající. Pro ty, kteří se chtějí věnovat čistě pečení, přeskočte až na další odstavec) Duben byl čistě ve znamení přijímacích zkoušek - především SCIO OSP. Svůj osobní názor na tyhle testy tady radši psát nebudu, přeci jen je to pořád blog o pečení a nerada bych tu používala příliš peprné výrazy, bez kterých by se to neobešlo. Začátkem května jsem pro změnu absolvovala testy TSP, které jsou nutností pro přijetí na Masarykovu univerzitu. Tady bych se opět musela rozčarovat, ale v tomto případě mluví snad za vše, že i někteří tamní profesoři si stěžují, že tyhle testy nejsou vhodným kritériem pro výběr studentů. Tak a teď už mě tam nepřijmou :D Nejlehčí ze všeho mi přišla maturita. Státní písemná byla zaměřená na všechno jenom ne češtinu (samé otázky typu, co vyplývá z toho a toho, zkrátka jako analytický oddíl OSP). Nejvíc mě těší, že ze slohové práce jsem se výsledek dozvěděla teprve včera. Co se týče školní části, nějak jsem si neodhadla čas, a tak jsem nakonec zjistila, že maturuju za 4 dny a do hlavy se mi musí vměstnat asi 75 otázek. Časově to dopadlo tak, že jsem si tak tak stihla přečíst otázky do češtiny a občanky a na angličtinu už nezbyl čas žádný. Takže jsem byla pěkně v nervu, ale nakonec jsem prošla. A teď už konečně k té mnohem mnohem příjemnější části!

Speculaas

Prosinec už je tu, Vánoce téměř také a těší se na ně lidé po celém světě. Při pohledu z okna vidím zimu. Chladnou, studenou, mrazivou a ledovou. Tato slova ji vystihují docela přesně. Taky si přeju, aby sněžilo, ale z nějakého neznámého důvodu se tak neděje. Znáte přeci ten nádherný pocit, když sedíte v křesle zabalení do teplé deky, přátelé a rodina zpívají koledy, vy držíte šálek horkého čaje a za oknem sněží. Krásné malé zářivé sněhové vločky se pomalu snáší k zemi. V té chvíli se cítím šťastná a spokojená a mám chuť na něco sladkého. Konkrétně na sušenky. Na Speculaas.