Sticky Cinnamon Buns (Lepkavé skořicové bochánky)

Recept měl přijít už dávno. Já vím! A já se fakt snažila. Ale protože teď pendluju mezi bytem a mamahotelem, pořád někde něco zapomínám - třeba foťák. A v něm fotky. To jsem tak na Velikonoce dojela domů navštívit rodiče a vrátila se bez foťáku (a dalších méně důležitých věcí). Jelikož pak rodiče plánovali navštívit babičku, dali jsme si vzájemný sociální distanc, protože nikdo nevíme, jestli se nám covid vyhnul nebo ne, čili foťák jsem dostala do rukou až minulý víkend ve velké cestovní tašce. V té obří tašce bylo ovšem plno dalších věcí a jakožto minimalistovi (haha) mi ta taška překážela natolik, že jsem ji po vyprázdnění okamžitě musela předat zpět. Jenže to bych nebyla já, abych tam samozřejmě nenechala ten foťák, kvůli kterému celá předávka především probíhala. Takže jsem čekala další týden, než se dostanu domů a budu moct konečně doplnit recept o fotky. A bez fotek to přece nejde.

Brusinkový cobbler s jablky

Půlka listopadu pryč. Optimista by řekl, že ještě měsíc do Vánoc, pesimista ve mně si ale řekne, že už JEN měsíc do Vánoc. Moje předvánoční tradice spočívá v tom, že si říkám, že nakoupím dárky včas, napeču včas, zabalím dárky včas a realita je pak taková, že peču tak od 22. 12. od rána do večera a jsem úplně vyřízená, mezitím sháním na poslední chvíli dárky a k radosti všech je pak balím 24. odpoledne (takže večeřet nezačneme v pět ale třeba až v sedm, vlastně se divím, že ještě nějaký dárky dostávám :D). Letos to bude o to vtipnější, nebo spíš "vtipnější", protože budu většinu času v práci a navíc se hodlám zbavit poloviny zkoušek už v předtermínu, čili o zábavu postaráno. To je tak, když si člověk trpící prokrastinací (ano, je to nemoc!) napíše ten časový rozvrh, aby jako fakt něco dělal, a pak zjistí, že to nebyl úplně nejlepší nápad, protože je to přece nemoc a ta se nevyléčí jen tak. A změnit už to nejde. Než se z té tragikomické skutečnosti zblázním, odreaguju se alespoň tady s pečením (kterého se mi od září dostává tuze málo). A než se přivalí ta vánoční vlna plná sladkostí, sladkostí, sladkostí a ... zase sladkostí, vytasila bych se raději s něčím spíš kyselým.

Hostina ledu a ohně: Středověké jablečné pirohy

A je to tu! Další otestovaný recept z kuchařky Hry o trůny. Chvíli to trvalo Bylo to nekonečný, ale o prázdninách jsem byla o něco víc mimo domov, hlavně pak mimo internet, taky jsem se zvládla přestěhovat a ještě tak trochu pracuju, takže s časem dost tápu. Se stěhováním se mi pojí hned dva problémy, a to absence trouby (máme tu vlastně jen plotýnku) a foťáku, který si odnesla sestra s sebou do svého bytu. Budoucnost je teda dost nejistá, ale snažím se najít řešení. Co se týče veselejších věcí, o prázdninách jsem svou veleváženou návštěvou poctila Tatry a Ukrajinu, která byla opět plná jídla, takže nejspíš v příštích týdnech sesmolím nějaký ten zážitkový příspěvek. V Tatrách bylo nádherně a přivezla jsem si odtamtud brynzu, kterou jsem chtěla využít na svou první přípravu halušek. Ta dopadla přímo tragicky, že vidět to kdokoliv ze Slovenska, budu odpovědná za jeho smrt. Jen mě to utvrdilo v tom, že vařit bych fakt neměla, ledaže by si někdo přál zemřít dlouhou a bolestivou smrtí, pak můžu sloužit docela obstojně. Každopádně těmito koblihami, troufám si říct, nikoho neusmrtím.

Кулич (Kulič)

Leden byl ve znamení zkoušek (fuj!), únor pak ve znamení dokončování jedné takové závěrečné práce (dvakrát fuj!) a březen je konečně volný. Pokud teda pominu začátek školy, což by si dřív taky vysloužilo nějaký to kafrání, ale tentokrát to byla rozhodně úleva. Takže jsem se moc nenudila, ale bohužel taky moc nečinila v kuchyni. Když už jsem jakože chtěla, tak se mi nějak porouchala trouba a prostě nepekla, což určitě připomenu ještě někdy příště, až přijde na řadu ten výtvor, který to chudák schytal zrovna, když se v té troubě měl upéct. Ono vůbec od Vánoc jsem měla s tou naší troubou dost "veselých" zážitků, které navždy zůstanou vryty do mé paměti a budu se k nim vracet dost často, protože stěžování já nemám nikdy dost :D Když už jsem zmínila ty Vánoce, teploměr jsem bohužel nedostala (naši to tu asi nečtou?!), ale zase mi ukořistili pod stromeček takovou malou sadu na dezerty, konkrétně se s její pomocí budou dělat tyhle dorty v provedení mini jedna báseň. A taky kuliče. O těch to bude dneska.

Zimtsterne (Skořicové hvězdičky)

Vánoce jsou za dveřmi, jako vážně, už jen pár dnů a je to tu. Jestli jsem si někdy stěžovala na to, že nakupuju dárky pozdě, tak do letoška to bylo pořád brzo. Letos je to pozdě. POZDĚ. Moje aktuální bilance je jeden dárek na skladě a všechny ostatní někde na cestě teprve. A když říkám na cestě, bohužel myslím nějakou imaginární cestu, kterou musí urazit z poličky obchodu do mého zorného pole. Já totiž ještě o jejich existenci ani nevím. Netuším, co přesně hledám, a mám zhruba dva dny na to, abych to zjistila, koupila, zabalila, do toho musím ještě péct, psát bakalářku a v ideálním světě (nebo taky možná tak leda ideovém světě kdesi v imaginárnu) se ještě učit rusky a mít nějaký společenský život. Jak se znám (a já se naneštěstí znám až moc dobře), zvládnu - snad teda - ty dárky (protože jinak to bude opravdu hodně smutný) a pečení a všechno ostatní se přesune na potom. A potom dost často znamená nikdy - mám svou vlastní verzi výkladového slovníku. Konkrétně teď se chystám tady na tyhle hvězdičky, protože doma u nás patří poslední tři roky ke stálicím, takže jestli stejně jako já trpíte nedostatkem času a přílišným návalem povinností, pojďte se pustit do těchto časově náročnějších hvězdiček a všechno ostatní taky přesuňte na potom. Cukroví má vždycky přednost! A můžete mít dobrý pocit z toho, že mě v tom nenecháváte samotnou.

Dýňové cupcaky s krémem z ricotty a čaje matcha

Zítra je Halloween, už rok mi doma leží pavoučí ozdobné obaly na cupcaky, takže jsem je musela jednoduše použít. Já vůbec většinou objevím to, co potřebuju, až je pozdě, nebo to už nepotřebuju. Například v září jsem si koupila tvořítka na nanuky a už teď je mi jasný, že budou ležet v záloze až do léta. Koneckonců, k té pečící formě s děsivýma dýněma jsem se taky ještě nedostala, čas prostě utíká příliš rychle. Anebo ho příliš efektivně dokážu proflákat, to bude nejspíš pravdě blíž. A taky jsem poslední dobou hrozná skleróza, v počítači jsem našla asi rok staré fotky halloweenských cupcaků a (kromě toho, že jsou naprosto katastrofické a nepoužitelné) absolutně vůbec si nepamatuju, že bych je připravovala, natož pak z čeho :D Tentokrát jsem si všechno naštěstí pilně zapisovala, a tak na večer všech svatých neostrouhám. I když možná jo, protože to je až za několik hodin a já mám problém odolat už teď nesníst těch pár zbylých dortíků teď ráno. Dýně je zkrátka čarovná.

Banánové cupcaky s makadamovými ořechy, mascarpone krémem a karamelem

Teď tu byla menší pauza, protože minulý týden jsem servírovala recepty v trošku jiném formátu. A hned dva! Takže vlastně pauza nebyla. Kdyby to někomu uniklo (protože o tom opravdu vůůůbec nikde nemluvím :D), poštěstilo se mi předešlou středu upéct hned dvě věci v přímém přenosu. A že to byly nervy. A obří!

Meruňkový krambl s mandlemi

Zítra se vracím z Ukrajiny domů po skoro šesti týdnech plných hodně šizeného spánku, takže dneska jsem se rozhodla ještě počkat s povídáním o místním jídle a místo toho využít právě vrcholící meruňkové sezóny. Do Brna dorazím někdy ve čtyři ráno a pak tak týden prospím :D Čili o Ukrajině až příště, ale už vážně, slibuju! Ale zpátky k meruňkám. Možná si někteří vzpomenete na online časopis Bohemia Living, kam jsem pravidelně přispívala s recepty, než bylo jeho vydávání bohužel ukončeno. Jedním z receptů, který jsem pro časopis připravila, byl meruňkový krambl. A ten tu na blogu rozhodně nesmí chybět, protože to je snad můj nejoblíbenější dezert z meruněk a vždycky ho udělám tunu a jedna porce mi naprosto nikdy nestačí. Takže jdeme na něj.

Výzva The Daring Bakers: Mrkvový dort (Carrot Cake)

Ruth z Makey-Cakey hostovala naši výzvu na březen 2013. Všechny nás povzbudila, abychom si zaexperimentovali v kuchyni a propašovali do našich moučníků zeleninu s překvapivě delikátními výsledky!

Další z receptů, co přichází s obřím křížem po funuse. Tenhle tu měl být konkrétně v březnu, kdy bylo výzvou upéct něco sladkého a zároveň zeleninového. V tu chvíli se mi vždycky vybaví reakce účastníků Prostřena, když si v jídelníčku přečtou, že jako dezert bude cuketová buchta. To pak následuje samý fuj, to se nebude dát jíst, z cukety - to jako vážně? Přitom na internetu je asi milion receptů na buchty ze zeleniny - cukety, fazolí, mrkve a mohla bych pokračovat dál. Mamka mi už jako děcku dělala cuketovou buchtu a vždycky jsem se po ní mohla utlouct, protože díky té cuketě je super vláčná. Každopádně tímto snad přesvědčím i ty, kteří si zeleninu nasladko doteď nedokázali představit.

Výzva The Daring Bakers: Celozrnné krekry s olivovým olejem

Sarah z All Our Fingers in the Pie hostovala výzvu Daring Bakerů na únor 2013 a vyzvala nás, abychom využili svou kreativitu při výrobě domácích krekrů a křupavých placek.

Ne, vůbec nejsem blázen. Vím, že je duben a ne únor. Ale jsem zato pořádně opožděná. Takže v dubnu máme výzvu na únor, v květnu bude na březen a tak dále a tak dále (pokud se nezrychlím!). I když pak budou prázdniny, takže žádná škola, takže víc času na pečení. Už je to tady taková ohraná písnička s tou mojí školou. Když já se tam každý den dozvím nějaký nový skvělý věci, který mě totálně dostanou (kéž by v tom pozitivním slova smyslu) a mám strašnou potřebu se z toho vypsat (a všem se vám teď omlouvám, pokud jste nemohli usnout, pokračujte ve čtení, určitě to na vás přijde). Nikdy jsem nečekala, že se dočkám chvíle, kdy budu v matice počítat jen s písmenky a pak z nich dělat grafy. No, já s nima vlastně počítat nebudu, ani nebudu kreslit grafy, protože nemám páru, jak se to dělá, ale fakt mám po dnešku respekt pro našeho profesora. Bože, díky, že pečení je matematicky tak prosté! A teď na krekry, jupí!

Perníková chaloupka

Už jsem to slibovala dost dlouho, takže tady to je - perníková chaloupka. Sice nemá okna z cukrkandlu jako ta z pohádky o Jeníčkovi a Mařence, ale sníst ji můžete celou i tak. Vánoce letos přicházejí asi v sedmimílových botách, ale ještě pořád spousta času zbývá na to, abychom si zahráli na architekty a takovou jedlou chalupu si postavili. Teda upekli.

Rustikální sýrová crostata s fíky, šunkou, medem a ořechy

Jednou to přijít muselo, slaný recept! Ta dá. Ale zase nemůžu od pekáče rovnou skočit k pánvi, takže ten přechod je velmi pomalý, kdo ví, jestli tady cesta nekončí. Každopádně jednou večer mě přepadla chuť zkusit něco jiného, trochu z toho slaného soudku. Vaření není moje parketa, a tak pro začátek padla volba na slaný koláč. No, skoro. Pořád je i trochu sladký.

Ostružinové muffiny

Jak se tak dívám, zjišťuju, že poslední příspěvek tyto stránky zaznamenaly 5. dubna, což je zoufale dávno a navíc v menu byla ještě před chvílí nabídka na VELIKONOČNÍ snídani. Duben a květen byly zkrátka celkem dost vyčerpávající. Pro ty, kteří se chtějí věnovat čistě pečení, přeskočte až na další odstavec) Duben byl čistě ve znamení přijímacích zkoušek - především SCIO OSP. Svůj osobní názor na tyhle testy tady radši psát nebudu, přeci jen je to pořád blog o pečení a nerada bych tu používala příliš peprné výrazy, bez kterých by se to neobešlo. Začátkem května jsem pro změnu absolvovala testy TSP, které jsou nutností pro přijetí na Masarykovu univerzitu. Tady bych se opět musela rozčarovat, ale v tomto případě mluví snad za vše, že i někteří tamní profesoři si stěžují, že tyhle testy nejsou vhodným kritériem pro výběr studentů. Tak a teď už mě tam nepřijmou :D Nejlehčí ze všeho mi přišla maturita. Státní písemná byla zaměřená na všechno jenom ne češtinu (samé otázky typu, co vyplývá z toho a toho, zkrátka jako analytický oddíl OSP). Nejvíc mě těší, že ze slohové práce jsem se výsledek dozvěděla teprve včera. Co se týče školní části, nějak jsem si neodhadla čas, a tak jsem nakonec zjistila, že maturuju za 4 dny a do hlavy se mi musí vměstnat asi 75 otázek. Časově to dopadlo tak, že jsem si tak tak stihla přečíst otázky do češtiny a občanky a na angličtinu už nezbyl čas žádný. Takže jsem byla pěkně v nervu, ale nakonec jsem prošla. A teď už konečně k té mnohem mnohem příjemnější části!

Medové perníčky

Všechny věci ohledně školy mě poslední dobou drží zpátky od toho, co mám a dělám skutečně ráda, takže se třeba stane, že tady naslibuju perníky a tři týdny ani ťuk. Už jsem se chtěla omluvit, že perníčky přijdou později (konkrétně na Vánoce), ale nakonec mě velice pozitivně naladil email od paní Ilony (děkuju moc!), a proto jde maturita stranou. Zároveň chci vám všem moc poděkovat za milé komentáře, emaily ale i za kritiku, bez které by to samozřejmě taky nešlo. Bohužel s maturitou na krku se už nestíhám věnovat blogu tak moc a co mě mrzí nejvíc, nemám čas ani na své oblíbené stránky. Rozhodně ale slibuju, že hned, jak tohle zkouškové bláznovství skončí, budu zpátky v plné síle. Poslední maturitní zkoušku mám 29. května, takže do té doby nejspíš žádný nový recept nepřidám, ale kdo ví. Zatím vám přeju krásné Velikonoce, ozdobte co nejvíc vajíček, nechte se pořádně vymrskat (samozřejmě s tajně schovaným polštářem pod sukní), respektive vymrskejte co nejvíc děvčat, a hlavně si upečte co nejvíc laskomin.

Vánoční anketa a cukroví

Jak rychle přišly, tak ještě rychleji odešly. Řeč je opět o Vánocích. Možná jste si všimli, že jsem tu měla anketu týkající se cukroví. Já jsem na něj totiž ujetá, a proto slídím i u ostatních, jak to mají s pečením :D Otázka zněla: kolik druhů cukroví pečete na Vánoce? Celkem odpovědělo 460 hlasujících, za což jsem nesmírně vděčná, protože číslo je to poměrně dost vysoké.A teď už k výsledkům:

• 3 % (15 hlasujících) cukroví buď nepeče, nebo ho dostává.
• 4 % (19 hlasujících) peče úctyhodných 21 a více druhů cukroví!
• 6 % (31 hlasujících) peče též úctyhodných 16-20 druhů (sem zapadám i já).
• 18 % (83 hlasujících) peče mezi 11-15 druhy.
• 28 % (132 hlasujících) letos napeklo mezi 1-5 druhy cukroví.
• 39 % (180 hlasujících) peče celkem 6-10 druhů cukroví.

Počet hlasujících po součtu sedí, akorát v procentech dostanu pokaždé jen 98 %, takže 2 % hlasů tam blogger někde zašantročil :D Rozhodně jde ale vidět, že naše tradice vánočního pečení neupadá a za to jsem moc ráda!

Abych to zbytečně neprotahovala, já jsem letos udělala 17 druhů, ale na fotce už je jich jen 12 (zimtsterne, úlky, speculaas, perníčky a meruňkové koláčky už jsme stihli úspěšně zkonzumovat :D). Recept na vanilkové rohlíčky najdete tady a na zbytek se tu bude postupně objevovat před dalšími Vánoci. Jenom Pohádku dělala babička (teda dovezla nám toho mnohem víc, ale tyhle jediné se mi podařilo uchránit - hlavně přede mnou :D). A za Opitého Izidora děkuju Arion! Toť vše k letošním vánočním svátkům a už se na vás všechny těším v novém roce, který začal teprve před pár hodinami! A pokud už vám sladké leze krkem (což se samozřejmě nemůže stát :D), zkuste upéct třeba chleba.

Mince Pies

Dnešním magickým číslem je 28. Ptáte se proč? Ne, opravdu jste se nespletli, tohle JE blog o pečení, žádná věštírna. Ono číslo je počet dnů do Vánoc. Už asi musím všechny nudit s tím, jak tu od října otravuju se svou "těším se na Vánoce jak malá" náladou :D Ovšem tentokrát je tady jakože vážně! Oficiálně první letošní recept na cukroví (pokud teda nepočítáme blondies jako takovou alternativu), i když zase tak docela cukroví to není...

Hruškový koláč s ořechy a skořicovou drobenkou

Soudě podle pohledu z okna našeho bytu, je tu podzim. Nefalšovaný barevný chladný podzim. V předsíni se mi kupí bedny plné vlašských ořechů (na Vánoce jich přece třeba tuny), červených jablíček a v neposlední řadě taky kila hrušek. Ten tam jsou dny, kdy jsem vyšla ven jen v tričku a neomrzly mi všechny končetiny. Teď už zase musím vytáhnout všechny ty šály a bundy, svetry a dlouhé kalhoty. Nevím jak vy, ale po létě se v tomhle oblečení vždycky cítím jaksi svázaná a trvá mi docela dlouho, než si na to zvyknu. Taky moje chutě se mění, ledničkové nepečené dezerty mě nechávají chladnou (fajn, kecám, sním všechno vždy a všude :D) a střídá je chuť na hutné typicky české buchty a koláče, nákypy, bábovky a pečená jablka. A jak už jsem psala výše, kolem mě je spousta hrušek a ořechů a byla by škoda toho nevyužít.

Výzva The Daring Bakers: Čokoládové pralinky s kořeněnou pěnou z bílé čokolády a makadamovými ořechy v medu

Výzva The Daring Bakers na srpen 2011 byla hostována Lisou z Parsley, Sage, Desserts and Line Drive a Mandy z What the Fruitcake?!. Tyto dvě expertky přes sladké nás všechny vyzvaly, abychom udělali hříšně dobré sladkosti! Tato výzva je pro "odvážné pekaře" speciální v tom, že lidé z http://www.chocoley.com nabídli bezva cenu pro vítěze nejkreativnější a nejchutnější sladkosti.

A je to tu zase. Konec měsíce rovná se odhalení velkého tajemství z kuchyně odvážných pekařů. Tentokrát jsem se FAKT vyděsila, protože jedním z takových hlavních úkolů (i když nepovinných) bylo temperování čokolády. Ovšem jak jsem rolovala dolů stránkou a četla dál a dál, vyskakoval na mě přehršel obrovského množství receptů, postupů, tipů, rad a odkazů na další stránky se spoustou receptů, postupů a rad. V hlavě jsem měla pěkný zmatek a chvilku mi zabralo, než jsem se z toho všeho vzpamatovala :D No a pak přišla fáze, kdy se i v mé hlavě začaly míchat nápady na náplně, krémy a všechno možné. Co z toho nakonec vzniklo, se hned dozvíte.

Kumquatové kořeněné cupcakes s creme fraiche krémem

Od mého posledního článku už nějaký ten den utekl, ale nejspíš si vzpomenete, že to byla DB výzva. Opravdu jsem si ji užila a chtěla bych takto poděkovat Evelyne, Ivonne a Lis ( i když si to v češtině nejspíš nepřečtou), že mě vybraly jako jednu z 5 finalistů. Nemohla jsem tomu uvěřit a pořád mám pocit, že se mi to jen zdá. Chci říct, vždyť mezi daring bakery bylo tolik naprosto ohromujících a báječných prací a já že jsem jednou z vybraných? Prostě nedokážu ani vyjádřit, jak velkou radost mi to udělalo a dělá :D Pokud chcete, můžete se kouknout do "Odvážné kuchyně" a hlasovat pro výtvor, který se vám nejvíc líbí. Možná to zní lehce, ale je opravdu těžké se rozhodnout jen pro jeden, protože úžasné jsou všechny.

Od konce Velikonoc jsem byla poněkud zaneprázdněná, a proto jsem nepekla nic složitého. Zrovna v pátek jsem procházela místním obchodem a uviděla jsem v bedýnce krásné čerstvé kumquaty - sytě oranžová jasná barva, lesklý povrch, ani měkké ani tvrdé - tak akorát. Nemohla jsem odolat svému pokušení a hned jsem je koupila. To se mi teď stává často :D A co teď s půl kilem čerstvých kumquatů?

Výzva The Daring Bakers: Javorovo-kakaové perníkové kraslice s javorovou pěnou

Výzva The Daring Bakers na měsíc duben byla hostována Evelyne z blogu Cheap Ethnic Eatz. Evelyne nás všechny vyzvala, abychom udělali javorovou pěnu a naservírovali ji do jedlých misek. Cenu obdrží nejkreativnější jedlá miska a náplň, pro svého favorita můžete hlasovat od 27. dubna do 27. května na thedaringkitchen.com!

Jedlé misky jsou velmi často součástí mého tvoření a pečení. Běžně je dělám na Vánoce, oslavy atd. Každopádně jsem o nich ale nikdy nepřemýšlela jako o jedlých miskách. Byly to prostě jen košíčky nebo sušenky, koláče atd. naplněné různými krémy, džemy, ořechovou náplní a spoustou dalších věcí. Prostě nic speciálního. Až do teď, protože pod pojmem jedlá miska (edible container - doslova z angličtiny kontejner, což ale může působit zavádějícím dojmem :D) si můžete představit téměř cokoliv. Sušenkové misky a hrnky, profiteroly, větrníky, kornouty z oplatků či těsta, jedlé talířky a tak dále. Jednoduše cokoliv. Co by napadlo vás?