Brusinkový cobbler s jablky

Půlka listopadu pryč. Optimista by řekl, že ještě měsíc do Vánoc, pesimista ve mně si ale řekne, že už JEN měsíc do Vánoc. Moje předvánoční tradice spočívá v tom, že si říkám, že nakoupím dárky včas, napeču včas, zabalím dárky včas a realita je pak taková, že peču tak od 22. 12. od rána do večera a jsem úplně vyřízená, mezitím sháním na poslední chvíli dárky a k radosti všech je pak balím 24. odpoledne (takže večeřet nezačneme v pět ale třeba až v sedm, vlastně se divím, že ještě nějaký dárky dostávám :D). Letos to bude o to vtipnější, nebo spíš "vtipnější", protože budu většinu času v práci a navíc se hodlám zbavit poloviny zkoušek už v předtermínu, čili o zábavu postaráno. To je tak, když si člověk trpící prokrastinací (ano, je to nemoc!) napíše ten časový rozvrh, aby jako fakt něco dělal, a pak zjistí, že to nebyl úplně nejlepší nápad, protože je to přece nemoc a ta se nevyléčí jen tak. A změnit už to nejde. Než se z té tragikomické skutečnosti zblázním, odreaguju se alespoň tady s pečením (kterého se mi od září dostává tuze málo). A než se přivalí ta vánoční vlna plná sladkostí, sladkostí, sladkostí a ... zase sladkostí, vytasila bych se raději s něčím spíš kyselým.

Brusinková kolečka s vanilkovým krémem

Už nějakou dobu mi v hlavě leží jedno slovíčko, které rozhodně zní dost podivně. Aspoň ve mně vyvolává pocit nějaké šílené operace, zákroku nebo nemoci. A ona to tak trochu nemoc je. Je jím prokrastinace. Jen si to řekněte nahlas. Prokrastinace. Je to strašné, ale prokrastinuju. Zní to komicky, ale je to chorobné odkládání povinností. Začíná to učením, pokračuje plněním úkolů a končí to nedostatkem času pro napsání článku. Takže se omlouvám, ale jsem vážně nemocná. Každopádně dnešní příspěvek bude spíš o brusinkách. A Vánocích. A pečení. A cukroví. A už vážně končím :D

Granita s brusinkovou vodkou

Venku nám zima pomalu přituhuje, ale tentokrát se budu trochu vracet v čase, protože jak už jsem předeslala před pár dny, bude něco ledového a to se hodí spíš k horkému létu. Ale stane se, že občas (vlastně až moc často) narazím na nějaký dezert, který se mě chytne a nechce mě pustit, dokud to s ním pořádně neproberu. Tentokrát to byla granita a i když je venku ráno taková kosa a já v ní musím pobíhat, abych se nějak dostala do školy (proč nemůže jednou škola za mnou?), pořád mě lákala, až jsem to vzdala a pustila se do ní. Ovšem pořádně jsem jí přiostřila :D

Vánoční anketa a cukroví

Jak rychle přišly, tak ještě rychleji odešly. Řeč je opět o Vánocích. Možná jste si všimli, že jsem tu měla anketu týkající se cukroví. Já jsem na něj totiž ujetá, a proto slídím i u ostatních, jak to mají s pečením :D Otázka zněla: kolik druhů cukroví pečete na Vánoce? Celkem odpovědělo 460 hlasujících, za což jsem nesmírně vděčná, protože číslo je to poměrně dost vysoké.A teď už k výsledkům:

• 3 % (15 hlasujících) cukroví buď nepeče, nebo ho dostává.
• 4 % (19 hlasujících) peče úctyhodných 21 a více druhů cukroví!
• 6 % (31 hlasujících) peče též úctyhodných 16-20 druhů (sem zapadám i já).
• 18 % (83 hlasujících) peče mezi 11-15 druhy.
• 28 % (132 hlasujících) letos napeklo mezi 1-5 druhy cukroví.
• 39 % (180 hlasujících) peče celkem 6-10 druhů cukroví.

Počet hlasujících po součtu sedí, akorát v procentech dostanu pokaždé jen 98 %, takže 2 % hlasů tam blogger někde zašantročil :D Rozhodně jde ale vidět, že naše tradice vánočního pečení neupadá a za to jsem moc ráda!

Abych to zbytečně neprotahovala, já jsem letos udělala 17 druhů, ale na fotce už je jich jen 12 (zimtsterne, úlky, speculaas, perníčky a meruňkové koláčky už jsme stihli úspěšně zkonzumovat :D). Recept na vanilkové rohlíčky najdete tady a na zbytek se tu bude postupně objevovat před dalšími Vánoci. Jenom Pohádku dělala babička (teda dovezla nám toho mnohem víc, ale tyhle jediné se mi podařilo uchránit - hlavně přede mnou :D). A za Opitého Izidora děkuju Arion! Toť vše k letošním vánočním svátkům a už se na vás všechny těším v novém roce, který začal teprve před pár hodinami! A pokud už vám sladké leze krkem (což se samozřejmě nemůže stát :D), zkuste upéct třeba chleba.

Výzva The Daring Bakers: Sněhový kynutý věnec s dulce de leche, solenými pistáciemi, brusinkami a čokoládou

Výzva The Daring Bakers na měsíc březen byla hostována Riou z Ria’s Collection a Jamie z Life’s a Feast. Ria a Jamie nás všechny vyzvaly, abychom upekli kynutý sněhový věnec.

Další měsíc, další DB výzva. Vždycky se těším, až se dozvím, co je nová výzva zač a vždy jsem naprosto spokojená. Tentokrát jsme měli upéct kynutý věnec podle receptu, který Jamie našla ručně napsaný na kusu zažloutlého papíru ze sbírky receptů jejího tatínka ze 70. let 20. st. bez jakéhokoliv zdroje nebo přesného data. Osobně myslím, že ty nejstarší recepty jsou nejlepší (ačkoliv se snažím a chci zkoušet co nejvíc nových věcí) a u tohoto to platí na 100 %. A zase jsem okamžitě začala myslet na jaro a léto (teď to dělám skoro pořád). Ale není to zrovna to nejlepší období pro moje oči a nos. Kvetoucí stromy a květiny způsobují, že neustále kýchám, slzí mi oči a mám ucpaný nos (senná rýma je vážně potěšení!). Takže co bych měla udělat, aby mi bylo líp? Samozřejmě jako vždy si něco upéct, sníst to a cítit se skvěle :D