Makový závin

Dlouho jsem se neozvala, měla jsem to poslední dobou hodně hektický. Práce (mnohem víc, než by bylo třeba :D), do toho zkouškový a zásoby jídla z Vánoc. Jedna zkouška mě letos extrémně potrápila, už jen učení na ní pro mě bylo hrozný utrpení, takže jsem si ji opravdu statečně přesouvala a přesouvala, až nebylo kam uhnout. Nicméně už je fuč a jsem zpátky doma u plotny, návrat k pečení byl nevyhnutelný! Vzhledem k zimě (teď už moc ne, ale dva týdny zpátky ještě mrzlo) si doma většinově odhlasovali "nějakou klasickou buchtu". Tak dostali závin.

Ovocné dortíky s mandlemi, smetanou a matcha sirupem

Předtím jsem tu o těch svých zkouškách psala tak nějak vágně, protože jsem se fakt bála, že to zakřiknu (anebo budu mít ostudu, když to nedám :D), ale protože dopadly dobře, tak už můžu s klidem v srdci říct, že šlo o státnice, takže vlastně nic důležitýho. Po státnicích jsem potřebovala asi deset dnů na to, abych se sebrala, protože jsem byla jak po lobotomii, a pak už to začalo být zase dobrý. Zrovna v té době se nám doma nahromadilo pár deset kilo jahod, takže nadešel čas na pořádný jahodobraní. Tenhle recept jsem dělala poprvé už strašně, ale vážně strašně dávno a od té doby ani jednou, měla jsem u něj v sešitě poznámku, že ho mám určitě udělat znovu, a tak se po nějakých osmi letech konečně dočkal. A hned dvakrát.

Hostina ledu a ohně: Alžbětinské citronové zákusky

Nevím jistě, jestli jsem to tu už na sebe práskla, ale jsem tak trochu závislák na seriálech (jako by nestačila závislost na jídle, těžký to život). Sleduju jich celkem dost, nejčastěji u jídla, takže jednou určitě přijde ta chvíle, kdy srostu se sedačkou :D Každopádně jedním z těch, které sleduju nejradši, je právě Hra o trůny. Nejspíš ji nemusím moc představovat, snad jen připomenu, že dneska (ve světě teda už včera) má premiéru šestá řada. Shodou okolností mi to tak vyšlo skvěle načasovat se zveřejněním dnešního příspěvku, kde je recept tak trošku na druhé koleji a jde tu především o knihu. Díky Knihám Dobrovský se mi totiž naskytla možnost "otestovat" kuchařku přímo související se Hrou o trůny, konkrétně tedy s její knižní předlohou Píseň ledu a ohně (kde Hra o trůny je pouze prvním dílem zatím pětidílné ságy, zbývající dva díly čekají na dopsání a vydání). Jak už jsem psala, seriál mám strašně ráda, takže jsem po téhle nabídce hnedka skočila s velkým nadšením!

Кулич (Kulič)

Leden byl ve znamení zkoušek (fuj!), únor pak ve znamení dokončování jedné takové závěrečné práce (dvakrát fuj!) a březen je konečně volný. Pokud teda pominu začátek školy, což by si dřív taky vysloužilo nějaký to kafrání, ale tentokrát to byla rozhodně úleva. Takže jsem se moc nenudila, ale bohužel taky moc nečinila v kuchyni. Když už jsem jakože chtěla, tak se mi nějak porouchala trouba a prostě nepekla, což určitě připomenu ještě někdy příště, až přijde na řadu ten výtvor, který to chudák schytal zrovna, když se v té troubě měl upéct. Ono vůbec od Vánoc jsem měla s tou naší troubou dost "veselých" zážitků, které navždy zůstanou vryty do mé paměti a budu se k nim vracet dost často, protože stěžování já nemám nikdy dost :D Když už jsem zmínila ty Vánoce, teploměr jsem bohužel nedostala (naši to tu asi nečtou?!), ale zase mi ukořistili pod stromeček takovou malou sadu na dezerty, konkrétně se s její pomocí budou dělat tyhle dorty v provedení mini jedna báseň. A taky kuliče. O těch to bude dneska.

Kakaové cupcaky s čokoládovým krémem a vanilkové cupcaky s vanilkovým krémem

Přemýšlela jsem, s jakým receptem přijít po takové dlouhé pauze. Spíš bych to měla nazvat hodně dlouhou klinickou smrtí. Jak plynuly dny od posledního receptu, pořád jsem si říkala, že další den už to konečně přidám, a vždycky se našlo něco, co mi do toho vlezlo, případně jsem byla trochu líná cokoliv dělat. Neustále jsem čekala, až budu mít víc volna, skončí škola a pořád jsem to přesouvala na zítra. Sem se skvěle hodí jedna vtipná definice zítřka – mystická země, ve které se hromadí 99 % veškeré lidské produktivity, motivace a výkonnosti. Každopádně (a už použitím tohohle šílenýho slova to dostává punc vážnosti) odteď hodlám Catalinu znovu udržovat při životě a ne na přístrojích. Vybrala jsem nakonec recept, který jsem chtěla zveřejnit už tak tři roky zpátky, nakonec se částečně objevil v Instinktu, ale ne v té dokonalé formě. Je to recept na cupcaky, které osobně považuju za ty nejlepší, co jsem kdy udělala, tak šup na ně.

Výzva The Daring Bakers: Panettone

Výzvu The Daring Bakers na prosinec 2012 hostovala talentovaná Marcellina z Marcellina in Cucina. Marcellina nás vyzvala, abychom vytvořili svoje vlastní Panettone, tradiční italské vánoční pečivo!

Vždycky se těším na prosincovou výzvu, protože skoro pokaždé je to něco - překvapivě - vánočního. Čekala jsem, kdy to bude panettone, protože to je takový italský symbol Vánoc, který pomalu (ale jistě) objevuje ve všech koutech světa. Poprvé jsem ho ochutnala před třemi lety, když mi ho naši dali jako dárek pod stromeček. Hned si mě jeho chuť získala a moji sestru snad ještě víc, takže jsem hned chtěla vědět, jak se to dá vyrobit doma. V jednom časopise jsem náhodou natrefila na recept, tak jsem ho hned zkusila. No, panettone to nebylo. Spíš takový suchý mazanec. A tím začala moje pouť za dokonalým panettone. A rozhodně ani teď nejsem na jejím konci a nejspíš ani nebudu, protože to tajemství lehkého a nadýchaného těsta leží v rukou italských pekařů. Ale i tak stojí za to se o něj aspoň pokusit.

Perníková chaloupka

Už jsem to slibovala dost dlouho, takže tady to je - perníková chaloupka. Sice nemá okna z cukrkandlu jako ta z pohádky o Jeníčkovi a Mařence, ale sníst ji můžete celou i tak. Vánoce letos přicházejí asi v sedmimílových botách, ale ještě pořád spousta času zbývá na to, abychom si zahráli na architekty a takovou jedlou chalupu si postavili. Teda upekli.

Granita s brusinkovou vodkou

Venku nám zima pomalu přituhuje, ale tentokrát se budu trochu vracet v čase, protože jak už jsem předeslala před pár dny, bude něco ledového a to se hodí spíš k horkému létu. Ale stane se, že občas (vlastně až moc často) narazím na nějaký dezert, který se mě chytne a nechce mě pustit, dokud to s ním pořádně neproberu. Tentokrát to byla granita a i když je venku ráno taková kosa a já v ní musím pobíhat, abych se nějak dostala do školy (proč nemůže jednou škola za mnou?), pořád mě lákala, až jsem to vzdala a pustila se do ní. Ovšem pořádně jsem jí přiostřila :D

Medové perníčky

Všechny věci ohledně školy mě poslední dobou drží zpátky od toho, co mám a dělám skutečně ráda, takže se třeba stane, že tady naslibuju perníky a tři týdny ani ťuk. Už jsem se chtěla omluvit, že perníčky přijdou později (konkrétně na Vánoce), ale nakonec mě velice pozitivně naladil email od paní Ilony (děkuju moc!), a proto jde maturita stranou. Zároveň chci vám všem moc poděkovat za milé komentáře, emaily ale i za kritiku, bez které by to samozřejmě taky nešlo. Bohužel s maturitou na krku se už nestíhám věnovat blogu tak moc a co mě mrzí nejvíc, nemám čas ani na své oblíbené stránky. Rozhodně ale slibuju, že hned, jak tohle zkouškové bláznovství skončí, budu zpátky v plné síle. Poslední maturitní zkoušku mám 29. května, takže do té doby nejspíš žádný nový recept nepřidám, ale kdo ví. Zatím vám přeju krásné Velikonoce, ozdobte co nejvíc vajíček, nechte se pořádně vymrskat (samozřejmě s tajně schovaným polštářem pod sukní), respektive vymrskejte co nejvíc děvčat, a hlavně si upečte co nejvíc laskomin.

Jidáše s medem

Ani jsem se po Vánocích nestihla pořádně rozkoukat (natož dát dolů vánoční kila) a už tu budou Velikonoce. Pokud letos přemýšlíte, co na největší křesťanský svátek upéct, nabízím několik tradičních i netradičních receptů. Každý rok (ale opravdu každý) peču Hot Cross Buns - tradiční anglické velikonoční bochánky - a jidáše a perníčky. Ani bez jednoho si Velikonoce neumím představit. Samozřejmě nechybí ani beránek - recept na něj se tu objeví brzo, zatím ho najdete v časopise Bohemia Living na straně 108 :) Pokud chcete netradiční kynutý věnec, s tímto máte úspěch zaručen! Stejně tak s tímto netradičním beránkem. A teď už pojďme na ty jidáše.

Mince Pies

Dnešním magickým číslem je 28. Ptáte se proč? Ne, opravdu jste se nespletli, tohle JE blog o pečení, žádná věštírna. Ono číslo je počet dnů do Vánoc. Už asi musím všechny nudit s tím, jak tu od října otravuju se svou "těším se na Vánoce jak malá" náladou :D Ovšem tentokrát je tady jakože vážně! Oficiálně první letošní recept na cukroví (pokud teda nepočítáme blondies jako takovou alternativu), i když zase tak docela cukroví to není...

Kokosovo-citronové tvarohové bábovičky

Právě jsem se vrátila z venku a jsem zmrzlá na kost, protože už je tam fakt KOSA. Zhruba dva tři dny zpátky bych se po ulici promenádovala v teniskách, bez rukavic a šály, ale po dnešní zkušenosti nikdy víc :D Každopádně jsem si z obchodů donesla spoustu vánočních dekorací (i těch jedlých samozřejmě, ale ty do Vánoc 100% nevydrží) a už jsem v tom - ve vánoční náladě. Ale ještě než se to tu zaplní cukrovím, nemohu se s vámi nepodělit o tyhle fantastické bábovičky!

Rybízovo-citrusový koláč s olivovým olejem

Vím, že už to všichni ví, ale prostě to musím zopakovat. Škola je zpátky. Letos začala fakt parádně ve čtvrtek (jako by to nemohli nechat až na pondělí). Fajn, vím, jak je vzdělání důležité, ale abych byla zcela upřímná, nesnáším školu. Každý den kromě pondělí a pátku máme devět hodin a nejvíc fakt "miluju", když se učitelé zblázní a v jeden den píšu test z fyziky, matiky a biologie (chemii už naštěstí nemám). Nicméně si myslím, že ze všeho nejvíc budu nenávidět tento rok, protože jsem ve čtvrťáku a to znamená maturitu. Nebudu se tu rozepisovat o našem bezva školním systému a státních maturitách a radši se budu věnovat tomu příjemnějšímu. Jsem vděčná za každou chvilku volna, kterých je ale šíleně málo. Každopádně tady je jeden rychlý recept, pokud jste na tom tak jako já: honí vás mlsná a čas je nepřítel číslo jedna.

Mascarpone

Občas mám trochu problém s dodržováním slibů. Obvykle rodičům slíbím, že třeba umyju nádobí nebo pomůžu s něčím dalším, co se domácích prací týče, a pak na to úplně zapomenu. Nicméně tentokrát tu jsem, abych splnila svůj slib z minula a ukázala vám, jak si doma velice jednoduchým způsobem vyrábím mascarpone. Slibuju (a je to tu zase :D), že to není těžké a výsledek je vynikající.

Výzva The Daring Bakers: Baklava s pistáciemi, vlašskými a lískovými ořechy

Erica z Erica's Edibles hostovala naši červnovou výzvu Daring Bakerů. Erica nás vyzvala, abychom byli opravdu ODVÁŽNÍ a udělali domácí filo těsto a použili ho k přípravě baklavy.

Táákže pokud jsem někdy řekla, že Croquembouche je časově náročné a vyčerpávající, tak se omlouvám, protože jsem lhala. Jen tak jsem si z vás vystřelila. TOHLE na druhou stranu je. Bože! Troufám si říct, že jsem nikdy ještě nedělala nic tak časově náročného a vyčerpávajícího. V žádném případě. Francouzský entremet je nic oproti této výzvě! Hodiny válení, hodiny skládání, pečení a vůbec, myslím, že budu mít noční můry o válení těsta. Pustila bych se do toho znovu? Rozhodně! Jsem šílená? To teda jo, a hodně. Ale věřte mi, jak to jednou vyzkoušíte, chcete to opakovat a opakovat pořád dokola. Stojí to totiž za to a navíc si krásně vytvarujete pažní svaly. Ptáte se jak? Pojďte to zjistit!

Citronový koláč s crème fraîche

Od mého posledního článku uběhlo už hodně času, já vím. Příští týden končí škola (jupí!!) a tento týden byl naprostý zabiják. Musela jsem se učit, učit a pro změnu učit. Jak já to nesnáším! Bože, do postele jsem se dostala každý den až kolem jedné ráno, protože jsem se musela drtit všechny ty nesmysly, abych dostala co nejlepší známky. Nicméně snaha se vyplatila a na vysvědčení by se měly objevit jenom samé jedničky :D Uff, jsem tak unavená, ospalá a vyčerpaná a zároveň i šťastná. To je ono. Škola je na dva měsíce fuč a konečně se teď plně můžu soustředit na to, co mě opravdu baví, a to je jednoznačně pečení. Tak se pojďme podívat, co se dnes u nás doma peče.