Dort s čokoládou a arašídovým máslem

Nejprve bych začala pár novinkami, které se mě momentálně týkají. V posledním měsíci se mi totiž všechno tak trochu převrátilo. Přihlásila jsem se na Erasmus, odešla z práce a právě teď začínám svůj jarní semestr na škole v Německu a Polsku, takže jsem měla opravdu hodně málo času s veškerým vyřizováním. Na druhou stranu si dělám seznam všeho, co chci upéct z tradičního německého a polského pečiva, moučníků atd., takže po návratu tu rozhodně bude opět veselo a plno (tady na kolejích opět nemám troubu, nějak se mi vyhýbají). Co se týče dnešního receptu, je nepečený a možná si ho pamatujete z loňského Dobrého rána, kde jsem ho připravovala ještě s pár dalšími dezerty. Pokud ne, nevadí, teď ho objevíte :)

Makový závin

Dlouho jsem se neozvala, měla jsem to poslední dobou hodně hektický. Práce (mnohem víc, než by bylo třeba :D), do toho zkouškový a zásoby jídla z Vánoc. Jedna zkouška mě letos extrémně potrápila, už jen učení na ní pro mě bylo hrozný utrpení, takže jsem si ji opravdu statečně přesouvala a přesouvala, až nebylo kam uhnout. Nicméně už je fuč a jsem zpátky doma u plotny, návrat k pečení byl nevyhnutelný! Vzhledem k zimě (teď už moc ne, ale dva týdny zpátky ještě mrzlo) si doma většinově odhlasovali "nějakou klasickou buchtu". Tak dostali závin.

Brusinkový cobbler s jablky

Půlka listopadu pryč. Optimista by řekl, že ještě měsíc do Vánoc, pesimista ve mně si ale řekne, že už JEN měsíc do Vánoc. Moje předvánoční tradice spočívá v tom, že si říkám, že nakoupím dárky včas, napeču včas, zabalím dárky včas a realita je pak taková, že peču tak od 22. 12. od rána do večera a jsem úplně vyřízená, mezitím sháním na poslední chvíli dárky a k radosti všech je pak balím 24. odpoledne (takže večeřet nezačneme v pět ale třeba až v sedm, vlastně se divím, že ještě nějaký dárky dostávám :D). Letos to bude o to vtipnější, nebo spíš "vtipnější", protože budu většinu času v práci a navíc se hodlám zbavit poloviny zkoušek už v předtermínu, čili o zábavu postaráno. To je tak, když si člověk trpící prokrastinací (ano, je to nemoc!) napíše ten časový rozvrh, aby jako fakt něco dělal, a pak zjistí, že to nebyl úplně nejlepší nápad, protože je to přece nemoc a ta se nevyléčí jen tak. A změnit už to nejde. Než se z té tragikomické skutečnosti zblázním, odreaguju se alespoň tady s pečením (kterého se mi od září dostává tuze málo). A než se přivalí ta vánoční vlna plná sladkostí, sladkostí, sladkostí a ... zase sladkostí, vytasila bych se raději s něčím spíš kyselým.

Hostina ledu a ohně: Středověké jablečné pirohy

A je to tu! Další otestovaný recept z kuchařky Hry o trůny. Chvíli to trvalo Bylo to nekonečný, ale o prázdninách jsem byla o něco víc mimo domov, hlavně pak mimo internet, taky jsem se zvládla přestěhovat a ještě tak trochu pracuju, takže s časem dost tápu. Se stěhováním se mi pojí hned dva problémy, a to absence trouby (máme tu vlastně jen plotýnku) a foťáku, který si odnesla sestra s sebou do svého bytu. Budoucnost je teda dost nejistá, ale snažím se najít řešení. Co se týče veselejších věcí, o prázdninách jsem svou veleváženou návštěvou poctila Tatry a Ukrajinu, která byla opět plná jídla, takže nejspíš v příštích týdnech sesmolím nějaký ten zážitkový příspěvek. V Tatrách bylo nádherně a přivezla jsem si odtamtud brynzu, kterou jsem chtěla využít na svou první přípravu halušek. Ta dopadla přímo tragicky, že vidět to kdokoliv ze Slovenska, budu odpovědná za jeho smrt. Jen mě to utvrdilo v tom, že vařit bych fakt neměla, ledaže by si někdo přál zemřít dlouhou a bolestivou smrtí, pak můžu sloužit docela obstojně. Každopádně těmito koblihami, troufám si říct, nikoho neusmrtím.

Ovocné dortíky s mandlemi, smetanou a matcha sirupem

Předtím jsem tu o těch svých zkouškách psala tak nějak vágně, protože jsem se fakt bála, že to zakřiknu (anebo budu mít ostudu, když to nedám :D), ale protože dopadly dobře, tak už můžu s klidem v srdci říct, že šlo o státnice, takže vlastně nic důležitýho. Po státnicích jsem potřebovala asi deset dnů na to, abych se sebrala, protože jsem byla jak po lobotomii, a pak už to začalo být zase dobrý. Zrovna v té době se nám doma nahromadilo pár deset kilo jahod, takže nadešel čas na pořádný jahodobraní. Tenhle recept jsem dělala poprvé už strašně, ale vážně strašně dávno a od té doby ani jednou, měla jsem u něj v sešitě poznámku, že ho mám určitě udělat znovu, a tak se po nějakých osmi letech konečně dočkal. A hned dvakrát.

Rebarborový koláč s jahodami a crème anglaise

Původně měl hned po zákuscích ze světa Železného trůnu přijít další recept, který jsem z kuchařky zkoušela (a byl mimochodem velice vydařený), ale protože se fakt FAKT musím učit, tak jsem vytasila alespoň zálohový recept, který už před pár lety spatřil světlo světa v časopise Instinkt, pro který jsem ho vytvořila. Tím pádem i fotky jsou pár let staré a focené ještě mým kompaktem, ale jak říká jedno staré rčení z dětského animáku: neboj se vystavit kazy a neschovávat je (ze Špionek, kdyby se náhodou někdo měl zájem dovzdělat při sledování tohoto vysoce inteligentního pořadu, a ano, sledovala jsem ho pravidelně). Takže recept ze Hry o trůny přijde, jak budu mít po té šílené zkoušce, což bude zhruba za tři týdny, pak taky recept na dort, co jsem slibovala na facebooku, a do té doby se tu teda bude tetelit tenhle koláč. Mimochodem i když je záložní, rozhodně to není žádná náhražka, já ho mám strašně ráda a dělám ho každoročně v sezóně rebarbory, která brzo skončí, takže je vlastně i zcela ideální doba na jeho zveřejnění. Krásně mi to vychází :D

Hostina ledu a ohně: Alžbětinské citronové zákusky

Nevím jistě, jestli jsem to tu už na sebe práskla, ale jsem tak trochu závislák na seriálech (jako by nestačila závislost na jídle, těžký to život). Sleduju jich celkem dost, nejčastěji u jídla, takže jednou určitě přijde ta chvíle, kdy srostu se sedačkou :D Každopádně jedním z těch, které sleduju nejradši, je právě Hra o trůny. Nejspíš ji nemusím moc představovat, snad jen připomenu, že dneska (ve světě teda už včera) má premiéru šestá řada. Shodou okolností mi to tak vyšlo skvěle načasovat se zveřejněním dnešního příspěvku, kde je recept tak trošku na druhé koleji a jde tu především o knihu. Díky Knihám Dobrovský se mi totiž naskytla možnost "otestovat" kuchařku přímo související se Hrou o trůny, konkrétně tedy s její knižní předlohou Píseň ledu a ohně (kde Hra o trůny je pouze prvním dílem zatím pětidílné ságy, zbývající dva díly čekají na dopsání a vydání). Jak už jsem psala, seriál mám strašně ráda, takže jsem po téhle nabídce hnedka skočila s velkým nadšením!

Tažený závin s jablky a hroznovým vínem

V posledních pár dnech jsem dělala něco jako korekturu všech předešlých příspěvků, protože jsem si všimla (fakt brzo), že sem tam se mi vloudil překlep anebo rovnou nějaká opravdu šílená hrubice, za kterou bych si měla dát ideálně pár facek, ale zase se mám celkem ráda, takže tohle jsem vynechala a jen jsem je zbabělecky sprovodila z těch internetů (i když věřím, že ten všivák Google archív by je z fleku ještě vylovil). Každopádně jsem si všimla, že tady ty úvodní odstavečky v předešlých receptech by nakrásně posloužily jako záznamy o počasí :D Například tři roky zpátky byla kosa už na konci září a za týden by nás měla čekat opravdu pořádná kosa, ale tak hlavně, že jsem dělala v té době zmrzlinu. Tento rok ne, tento rok na začátku října, kdy venku ještě pořád zvládám pobíhat přes den jen ve svetříku, nadhodím předpis na horký závin s typicky podzimním ovocem a typicky celoročním ovocem (což měl být vtípek, ale je to vlastně realita). Tak hurá na něj!

Banánové cupcaky s makadamovými ořechy, mascarpone krémem a karamelem

Teď tu byla menší pauza, protože minulý týden jsem servírovala recepty v trošku jiném formátu. A hned dva! Takže vlastně pauza nebyla. Kdyby to někomu uniklo (protože o tom opravdu vůůůbec nikde nemluvím :D), poštěstilo se mi předešlou středu upéct hned dvě věci v přímém přenosu. A že to byly nervy. A obří!

Čokoládové palačinky s jogurtovým krémem a ostružinami

Abych to hned na začátku uvedla na pravou míru, sice jsem slibovala dortování, ale v podstatě jsem zase moc nekecala, protože v angličtině je skoro všechno dort alias cake. A palačinky jsou takovým dortem v pánvi, takže přece jen o dortování nikdo ochuzen nebude. Taky tu je poslední týden prázdnin pro většinu školáků - kromě nás vysokoškoláků (my začínáme až na konci září, juch!, nezáviďte :D) -, což znamená posledních pár volných dnů a dost času na ranní vymazlenou snídani. Taky ostružiny už končí, a tak je nejvyšší čas je využít, dokud ještě poslední kousky zvolna zrají na zahradě. A slibuju, že té hodinky navíc ráno u plotny nebudete litovat. Nebo pozvěte přátele a udělejte si pozdní snídani, za odměnu vám můžou pomoct třeba s nádobím :D

Meruňkový krambl s mandlemi

Zítra se vracím z Ukrajiny domů po skoro šesti týdnech plných hodně šizeného spánku, takže dneska jsem se rozhodla ještě počkat s povídáním o místním jídle a místo toho využít právě vrcholící meruňkové sezóny. Do Brna dorazím někdy ve čtyři ráno a pak tak týden prospím :D Čili o Ukrajině až příště, ale už vážně, slibuju! Ale zpátky k meruňkám. Možná si někteří vzpomenete na online časopis Bohemia Living, kam jsem pravidelně přispívala s recepty, než bylo jeho vydávání bohužel ukončeno. Jedním z receptů, který jsem pro časopis připravila, byl meruňkový krambl. A ten tu na blogu rozhodně nesmí chybět, protože to je snad můj nejoblíbenější dezert z meruněk a vždycky ho udělám tunu a jedna porce mi naprosto nikdy nestačí. Takže jdeme na něj.

Fraisier

Až se stydím, jak dlouho uběhlo od posledního příspěvku. Nazvěme to tvůrčí krizí, já si půjdu stoupnout na pár hodin do rohu hanby a už se k tomu nebudeme vracet. Pro změnu teď přejdu k mučení všech, co to právě teď čtou. Jahůdky! Ne, ještě mi (úplně) nehráblo, ale jednoduše tenhle dort jsem plánovala zveřejnit už tak dva měsíce zpátky a vždycky do toho něco vlezlo, takže teď budeme muset všichni čekat nějakých deset měsíců, než se na trh dostanou ty pravé čerstvé jahody a já si aspoň prohloubím podzimní depku, protože jahody mám fakt ráda a v tomhle dortu byly safra dobrý.

Výzva The Daring Bakers: Celozrnné krekry s olivovým olejem

Sarah z All Our Fingers in the Pie hostovala výzvu Daring Bakerů na únor 2013 a vyzvala nás, abychom využili svou kreativitu při výrobě domácích krekrů a křupavých placek.

Ne, vůbec nejsem blázen. Vím, že je duben a ne únor. Ale jsem zato pořádně opožděná. Takže v dubnu máme výzvu na únor, v květnu bude na březen a tak dále a tak dále (pokud se nezrychlím!). I když pak budou prázdniny, takže žádná škola, takže víc času na pečení. Už je to tady taková ohraná písnička s tou mojí školou. Když já se tam každý den dozvím nějaký nový skvělý věci, který mě totálně dostanou (kéž by v tom pozitivním slova smyslu) a mám strašnou potřebu se z toho vypsat (a všem se vám teď omlouvám, pokud jste nemohli usnout, pokračujte ve čtení, určitě to na vás přijde). Nikdy jsem nečekala, že se dočkám chvíle, kdy budu v matice počítat jen s písmenky a pak z nich dělat grafy. No, já s nima vlastně počítat nebudu, ani nebudu kreslit grafy, protože nemám páru, jak se to dělá, ale fakt mám po dnešku respekt pro našeho profesora. Bože, díky, že pečení je matematicky tak prosté! A teď na krekry, jupí!

Výzva The Daring Bakers: Panettone

Výzvu The Daring Bakers na prosinec 2012 hostovala talentovaná Marcellina z Marcellina in Cucina. Marcellina nás vyzvala, abychom vytvořili svoje vlastní Panettone, tradiční italské vánoční pečivo!

Vždycky se těším na prosincovou výzvu, protože skoro pokaždé je to něco - překvapivě - vánočního. Čekala jsem, kdy to bude panettone, protože to je takový italský symbol Vánoc, který pomalu (ale jistě) objevuje ve všech koutech světa. Poprvé jsem ho ochutnala před třemi lety, když mi ho naši dali jako dárek pod stromeček. Hned si mě jeho chuť získala a moji sestru snad ještě víc, takže jsem hned chtěla vědět, jak se to dá vyrobit doma. V jednom časopise jsem náhodou natrefila na recept, tak jsem ho hned zkusila. No, panettone to nebylo. Spíš takový suchý mazanec. A tím začala moje pouť za dokonalým panettone. A rozhodně ani teď nejsem na jejím konci a nejspíš ani nebudu, protože to tajemství lehkého a nadýchaného těsta leží v rukou italských pekařů. Ale i tak stojí za to se o něj aspoň pokusit.

Brusinková kolečka s vanilkovým krémem

Už nějakou dobu mi v hlavě leží jedno slovíčko, které rozhodně zní dost podivně. Aspoň ve mně vyvolává pocit nějaké šílené operace, zákroku nebo nemoci. A ona to tak trochu nemoc je. Je jím prokrastinace. Jen si to řekněte nahlas. Prokrastinace. Je to strašné, ale prokrastinuju. Zní to komicky, ale je to chorobné odkládání povinností. Začíná to učením, pokračuje plněním úkolů a končí to nedostatkem času pro napsání článku. Takže se omlouvám, ale jsem vážně nemocná. Každopádně dnešní příspěvek bude spíš o brusinkách. A Vánocích. A pečení. A cukroví. A už vážně končím :D

Granita s brusinkovou vodkou

Venku nám zima pomalu přituhuje, ale tentokrát se budu trochu vracet v čase, protože jak už jsem předeslala před pár dny, bude něco ledového a to se hodí spíš k horkému létu. Ale stane se, že občas (vlastně až moc často) narazím na nějaký dezert, který se mě chytne a nechce mě pustit, dokud to s ním pořádně neproberu. Tentokrát to byla granita a i když je venku ráno taková kosa a já v ní musím pobíhat, abych se nějak dostala do školy (proč nemůže jednou škola za mnou?), pořád mě lákala, až jsem to vzdala a pustila se do ní. Ovšem pořádně jsem jí přiostřila :D

Rustikální sýrová crostata s fíky, šunkou, medem a ořechy

Jednou to přijít muselo, slaný recept! Ta dá. Ale zase nemůžu od pekáče rovnou skočit k pánvi, takže ten přechod je velmi pomalý, kdo ví, jestli tady cesta nekončí. Každopádně jednou večer mě přepadla chuť zkusit něco jiného, trochu z toho slaného soudku. Vaření není moje parketa, a tak pro začátek padla volba na slaný koláč. No, skoro. Pořád je i trochu sladký.

Výzva The Daring Bakers: Černá labuť s kávovým krémem a ostružinovou omáčkou

Kat z The Bobwhites hostovala naši výzvu The Daring Bakers pro srpen 2012. Inspirovala nás k tomu, abychom z pâte a choux vytvořili rozličné tvary a naplnili je cukrářským krémem nebo krémem Chantilly. Dodala nám odvahu k upečení labutí či jiných kreací, které jsme si vymysleli, a abychom se pořádně odvázali při vymýšlení různých bláznivých náplní.

Vynechala jsem tento rok už tolik výzev, že jsem tomu ani uvěřit nemohla (mimochodem ty krekry z červencové výzvy se tu taky někdy objeví, protože je dělám celkem pravidelně k sýrové míse - EDIT: tady jsou). Tak jsem si naivně myslela, že aspoň tuhle zvládnu zveřejnit v termínu. No, nezvládla jsem to. Ale jak se říká, je lepší pozdě nežli později.

Jogurtový krém s mascarpone, krokantem a banány

Jak ten čas rychle letí! Téměř za týden je konec prázdnin a už brzo tu bude další číslo časopisu Bohemia Living. Než se tak stane, ráda bych tu uveřejnila recept z posledního čísla, které si můžete prohlédnout tady. Už dlouho ho slibuju (pokud jste si všimli obrázku v menu pod nápisem Již brzy) a samozřejmě se to zase protáhlo. Ale jeho čas nadešel.

Jablečná buchta s tvarohem

Vážně bych přísahala, že utekl jenom týden od posledního článku a ne víc než dva. Čas tak strašně rychle letí, až se mi tomu nechce věřit. Stejně tak mám pocit, jako bych teprve včera sundala dupačky a ne před patnácti lety. Je to naschvál. Když se člověk nudí, minuta trvá hodinu. Naopak když si parádně užíváte, hodina trvá minutu. Tohle by měli páni fyzikové vysvětlit. Ať už je to tak nebo tak, občas není na škodu pokusit se zpomalit a zavzpomínat na dřívější časy. I když ne vždycky to jde, mně často dělá problém vzpomenout si na včerejšek. "Nejlepší" je, když se mě v hodině angličtiny zeptají, co jsem dělala o víkendu (aby se nějak zavedl rozhovor a trénoval se jazyk). Moje odpověď v 90 % zní asi takhle: "Ehm..." A následuje ticho, protože si za boha nemůžu vzpomenout. S tímto receptem se však vracím do doby, kdy moje paměť ještě sloužila dobře a já si toho pamatovala až dost.