Brusinkový cobbler s jablky

Půlka listopadu pryč. Optimista by řekl, že ještě měsíc do Vánoc, pesimista ve mně si ale řekne, že už JEN měsíc do Vánoc. Moje předvánoční tradice spočívá v tom, že si říkám, že nakoupím dárky včas, napeču včas, zabalím dárky včas a realita je pak taková, že peču tak od 22. 12. od rána do večera a jsem úplně vyřízená, mezitím sháním na poslední chvíli dárky a k radosti všech je pak balím 24. odpoledne (takže večeřet nezačneme v pět ale třeba až v sedm, vlastně se divím, že ještě nějaký dárky dostávám :D). Letos to bude o to vtipnější, nebo spíš "vtipnější", protože budu většinu času v práci a navíc se hodlám zbavit poloviny zkoušek už v předtermínu, čili o zábavu postaráno. To je tak, když si člověk trpící prokrastinací (ano, je to nemoc!) napíše ten časový rozvrh, aby jako fakt něco dělal, a pak zjistí, že to nebyl úplně nejlepší nápad, protože je to přece nemoc a ta se nevyléčí jen tak. A změnit už to nejde. Než se z té tragikomické skutečnosti zblázním, odreaguju se alespoň tady s pečením (kterého se mi od září dostává tuze málo). A než se přivalí ta vánoční vlna plná sladkostí, sladkostí, sladkostí a ... zase sladkostí, vytasila bych se raději s něčím spíš kyselým.

Ovocné dortíky s mandlemi, smetanou a matcha sirupem

Předtím jsem tu o těch svých zkouškách psala tak nějak vágně, protože jsem se fakt bála, že to zakřiknu (anebo budu mít ostudu, když to nedám :D), ale protože dopadly dobře, tak už můžu s klidem v srdci říct, že šlo o státnice, takže vlastně nic důležitýho. Po státnicích jsem potřebovala asi deset dnů na to, abych se sebrala, protože jsem byla jak po lobotomii, a pak už to začalo být zase dobrý. Zrovna v té době se nám doma nahromadilo pár deset kilo jahod, takže nadešel čas na pořádný jahodobraní. Tenhle recept jsem dělala poprvé už strašně, ale vážně strašně dávno a od té doby ani jednou, měla jsem u něj v sešitě poznámku, že ho mám určitě udělat znovu, a tak se po nějakých osmi letech konečně dočkal. A hned dvakrát.

Rebarborový koláč s jahodami a crème anglaise

Původně měl hned po zákuscích ze světa Železného trůnu přijít další recept, který jsem z kuchařky zkoušela (a byl mimochodem velice vydařený), ale protože se fakt FAKT musím učit, tak jsem vytasila alespoň zálohový recept, který už před pár lety spatřil světlo světa v časopise Instinkt, pro který jsem ho vytvořila. Tím pádem i fotky jsou pár let staré a focené ještě mým kompaktem, ale jak říká jedno staré rčení z dětského animáku: neboj se vystavit kazy a neschovávat je (ze Špionek, kdyby se náhodou někdo měl zájem dovzdělat při sledování tohoto vysoce inteligentního pořadu, a ano, sledovala jsem ho pravidelně). Takže recept ze Hry o trůny přijde, jak budu mít po té šílené zkoušce, což bude zhruba za tři týdny, pak taky recept na dort, co jsem slibovala na facebooku, a do té doby se tu teda bude tetelit tenhle koláč. Mimochodem i když je záložní, rozhodně to není žádná náhražka, já ho mám strašně ráda a dělám ho každoročně v sezóně rebarbory, která brzo skončí, takže je vlastně i zcela ideální doba na jeho zveřejnění. Krásně mi to vychází :D

Panna cotta s levandulovo-limetkovým želé

Jako vysokoškolák zjišťuju, že leden rozhodně není příjemný měsíc. Sice teď to ještě není tak hrozný, ale stejně jsem se při učení zmohla tak leda na spánek, jídlo a učení. Už začínám mít mírný pečící absťák. Sice o Vánocích jsem se napekla do aleluja, ale zkrátka lásce neporučíš. Než se zase vrátím ke studiu zábavných financí (že by tam bylo trochu sarkasmu?), podělím se tu o recept na panna cottu, který jsem připravila pro vánoční číslo časopisu Bohemia Living. A pak se zase půjdu učit ty zábavné finance (ale jo, stoprocentně je tam sarkasmus).

Brusinková kolečka s vanilkovým krémem

Už nějakou dobu mi v hlavě leží jedno slovíčko, které rozhodně zní dost podivně. Aspoň ve mně vyvolává pocit nějaké šílené operace, zákroku nebo nemoci. A ona to tak trochu nemoc je. Je jím prokrastinace. Jen si to řekněte nahlas. Prokrastinace. Je to strašné, ale prokrastinuju. Zní to komicky, ale je to chorobné odkládání povinností. Začíná to učením, pokračuje plněním úkolů a končí to nedostatkem času pro napsání článku. Takže se omlouvám, ale jsem vážně nemocná. Každopádně dnešní příspěvek bude spíš o brusinkách. A Vánocích. A pečení. A cukroví. A už vážně končím :D

Granita s brusinkovou vodkou

Venku nám zima pomalu přituhuje, ale tentokrát se budu trochu vracet v čase, protože jak už jsem předeslala před pár dny, bude něco ledového a to se hodí spíš k horkému létu. Ale stane se, že občas (vlastně až moc často) narazím na nějaký dezert, který se mě chytne a nechce mě pustit, dokud to s ním pořádně neproberu. Tentokrát to byla granita a i když je venku ráno taková kosa a já v ní musím pobíhat, abych se nějak dostala do školy (proč nemůže jednou škola za mnou?), pořád mě lákala, až jsem to vzdala a pustila se do ní. Ovšem pořádně jsem jí přiostřila :D

Výzva The Daring Bakers: Černá labuť s kávovým krémem a ostružinovou omáčkou

Kat z The Bobwhites hostovala naši výzvu The Daring Bakers pro srpen 2012. Inspirovala nás k tomu, abychom z pâte a choux vytvořili rozličné tvary a naplnili je cukrářským krémem nebo krémem Chantilly. Dodala nám odvahu k upečení labutí či jiných kreací, které jsme si vymysleli, a abychom se pořádně odvázali při vymýšlení různých bláznivých náplní.

Vynechala jsem tento rok už tolik výzev, že jsem tomu ani uvěřit nemohla (mimochodem ty krekry z červencové výzvy se tu taky někdy objeví, protože je dělám celkem pravidelně k sýrové míse - EDIT: tady jsou). Tak jsem si naivně myslela, že aspoň tuhle zvládnu zveřejnit v termínu. No, nezvládla jsem to. Ale jak se říká, je lepší pozdě nežli později.

Ostružinové muffiny

Jak se tak dívám, zjišťuju, že poslední příspěvek tyto stránky zaznamenaly 5. dubna, což je zoufale dávno a navíc v menu byla ještě před chvílí nabídka na VELIKONOČNÍ snídani. Duben a květen byly zkrátka celkem dost vyčerpávající. Pro ty, kteří se chtějí věnovat čistě pečení, přeskočte až na další odstavec) Duben byl čistě ve znamení přijímacích zkoušek - především SCIO OSP. Svůj osobní názor na tyhle testy tady radši psát nebudu, přeci jen je to pořád blog o pečení a nerada bych tu používala příliš peprné výrazy, bez kterých by se to neobešlo. Začátkem května jsem pro změnu absolvovala testy TSP, které jsou nutností pro přijetí na Masarykovu univerzitu. Tady bych se opět musela rozčarovat, ale v tomto případě mluví snad za vše, že i někteří tamní profesoři si stěžují, že tyhle testy nejsou vhodným kritériem pro výběr studentů. Tak a teď už mě tam nepřijmou :D Nejlehčí ze všeho mi přišla maturita. Státní písemná byla zaměřená na všechno jenom ne češtinu (samé otázky typu, co vyplývá z toho a toho, zkrátka jako analytický oddíl OSP). Nejvíc mě těší, že ze slohové práce jsem se výsledek dozvěděla teprve včera. Co se týče školní části, nějak jsem si neodhadla čas, a tak jsem nakonec zjistila, že maturuju za 4 dny a do hlavy se mi musí vměstnat asi 75 otázek. Časově to dopadlo tak, že jsem si tak tak stihla přečíst otázky do češtiny a občanky a na angličtinu už nezbyl čas žádný. Takže jsem byla pěkně v nervu, ale nakonec jsem prošla. A teď už konečně k té mnohem mnohem příjemnější části!

Výzva The Daring Bakers: Pšenično-žitný chléb s kmínem

Výzva The Daring Bakers na prosinec 2011 byla hostována Jessicou z My Recipe Project. Všem nám ukázala, jak je zábavné udělat si doma kváskový chleba! Poskytla nám kváskové recepty z Bread Matters od Andrewa Whitleyho, stejně jako vynikající recepty na využití kváskového chleba z Things on Toast od Tonii George a Great British Food od Canteen!

Nejspíš se nemusím moc zmiňovat o tom, že naše země je zemí chleba. Dá se koupit kdekoliv, kdykoliv a za nejnižší cenu, jakou jsem kdy viděla (v porovnání s Rakouskem, Chorvatskem, Itálií, Slovinskem nebo i Německem). Každá rodina ho u nás zná a jí a ani ta moje není výjimkou. Nedokážu si představit život bez čerstvého bochníku chleba ráno k snídani, odpoledne ke svačině s dobrým máslem, kvalitní šunkou nebo sýrem. A troufám si říct, že nejsem jediná.

Mince Pies

Dnešním magickým číslem je 28. Ptáte se proč? Ne, opravdu jste se nespletli, tohle JE blog o pečení, žádná věštírna. Ono číslo je počet dnů do Vánoc. Už asi musím všechny nudit s tím, jak tu od října otravuju se svou "těším se na Vánoce jak malá" náladou :D Ovšem tentokrát je tady jakože vážně! Oficiálně první letošní recept na cukroví (pokud teda nepočítáme blondies jako takovou alternativu), i když zase tak docela cukroví to není...

Kokosovo-citronové tvarohové bábovičky

Právě jsem se vrátila z venku a jsem zmrzlá na kost, protože už je tam fakt KOSA. Zhruba dva tři dny zpátky bych se po ulici promenádovala v teniskách, bez rukavic a šály, ale po dnešní zkušenosti nikdy víc :D Každopádně jsem si z obchodů donesla spoustu vánočních dekorací (i těch jedlých samozřejmě, ale ty do Vánoc 100% nevydrží) a už jsem v tom - ve vánoční náladě. Ale ještě než se to tu zaplní cukrovím, nemohu se s vámi nepodělit o tyhle fantastické bábovičky!

Rybízovo-citrusový koláč s olivovým olejem

Vím, že už to všichni ví, ale prostě to musím zopakovat. Škola je zpátky. Letos začala fakt parádně ve čtvrtek (jako by to nemohli nechat až na pondělí). Fajn, vím, jak je vzdělání důležité, ale abych byla zcela upřímná, nesnáším školu. Každý den kromě pondělí a pátku máme devět hodin a nejvíc fakt "miluju", když se učitelé zblázní a v jeden den píšu test z fyziky, matiky a biologie (chemii už naštěstí nemám). Nicméně si myslím, že ze všeho nejvíc budu nenávidět tento rok, protože jsem ve čtvrťáku a to znamená maturitu. Nebudu se tu rozepisovat o našem bezva školním systému a státních maturitách a radši se budu věnovat tomu příjemnějšímu. Jsem vděčná za každou chvilku volna, kterých je ale šíleně málo. Každopádně tady je jeden rychlý recept, pokud jste na tom tak jako já: honí vás mlsná a čas je nepřítel číslo jedna.

Citronový koláč s crème fraîche

Od mého posledního článku uběhlo už hodně času, já vím. Příští týden končí škola (jupí!!) a tento týden byl naprostý zabiják. Musela jsem se učit, učit a pro změnu učit. Jak já to nesnáším! Bože, do postele jsem se dostala každý den až kolem jedné ráno, protože jsem se musela drtit všechny ty nesmysly, abych dostala co nejlepší známky. Nicméně snaha se vyplatila a na vysvědčení by se měly objevit jenom samé jedničky :D Uff, jsem tak unavená, ospalá a vyčerpaná a zároveň i šťastná. To je ono. Škola je na dva měsíce fuč a konečně se teď plně můžu soustředit na to, co mě opravdu baví, a to je jednoznačně pečení. Tak se pojďme podívat, co se dnes u nás doma peče.

Kumquatové kořeněné cupcakes s creme fraiche krémem

Od mého posledního článku už nějaký ten den utekl, ale nejspíš si vzpomenete, že to byla DB výzva. Opravdu jsem si ji užila a chtěla bych takto poděkovat Evelyne, Ivonne a Lis ( i když si to v češtině nejspíš nepřečtou), že mě vybraly jako jednu z 5 finalistů. Nemohla jsem tomu uvěřit a pořád mám pocit, že se mi to jen zdá. Chci říct, vždyť mezi daring bakery bylo tolik naprosto ohromujících a báječných prací a já že jsem jednou z vybraných? Prostě nedokážu ani vyjádřit, jak velkou radost mi to udělalo a dělá :D Pokud chcete, můžete se kouknout do "Odvážné kuchyně" a hlasovat pro výtvor, který se vám nejvíc líbí. Možná to zní lehce, ale je opravdu těžké se rozhodnout jen pro jeden, protože úžasné jsou všechny.

Od konce Velikonoc jsem byla poněkud zaneprázdněná, a proto jsem nepekla nic složitého. Zrovna v pátek jsem procházela místním obchodem a uviděla jsem v bedýnce krásné čerstvé kumquaty - sytě oranžová jasná barva, lesklý povrch, ani měkké ani tvrdé - tak akorát. Nemohla jsem odolat svému pokušení a hned jsem je koupila. To se mi teď stává často :D A co teď s půl kilem čerstvých kumquatů?

Výzva The Daring Bakers: Javorovo-kakaové perníkové kraslice s javorovou pěnou

Výzva The Daring Bakers na měsíc duben byla hostována Evelyne z blogu Cheap Ethnic Eatz. Evelyne nás všechny vyzvala, abychom udělali javorovou pěnu a naservírovali ji do jedlých misek. Cenu obdrží nejkreativnější jedlá miska a náplň, pro svého favorita můžete hlasovat od 27. dubna do 27. května na thedaringkitchen.com!

Jedlé misky jsou velmi často součástí mého tvoření a pečení. Běžně je dělám na Vánoce, oslavy atd. Každopádně jsem o nich ale nikdy nepřemýšlela jako o jedlých miskách. Byly to prostě jen košíčky nebo sušenky, koláče atd. naplněné různými krémy, džemy, ořechovou náplní a spoustou dalších věcí. Prostě nic speciálního. Až do teď, protože pod pojmem jedlá miska (edible container - doslova z angličtiny kontejner, což ale může působit zavádějícím dojmem :D) si můžete představit téměř cokoliv. Sušenkové misky a hrnky, profiteroly, větrníky, kornouty z oplatků či těsta, jedlé talířky a tak dále. Jednoduše cokoliv. Co by napadlo vás?

Rybízový koláč s vlašskými ořechy

Konečně! Už se nám blíží Velikonoce. Zelená travička je všude kolem, kytky vesele kvetou, brouci a mouchy se (naneštěstí) taky probouzí a  - to nejdůležitější - slunce jasně svítí! Zatímco se chystám na další vlnu pečení u nás v kuchyni (musí se napéct všechny ty velikonoční dobroty :D), ostatní se projíždí na bruslích, běhají, jen tak se prochází nebo hrajou míčové hry v parku. Osobně mi to nevadí, teda bruslení mám strašně ráda, ale mou vášní numero uno je pečení. A když už toho mám po krk (i to se stává), prostě vyběhnu (nebo spíš vybruslím) ven a užívám si čerstvého vzduchu. No a po návratu mě vždycky honí mlsná a chce to něco šťavnatého, svěžího a ne příliš těžkého. Řekla bych, že tento koláč spadá přesně do této kategorie a splňuje všechny požadavky. A navíc je perfektní na horké nedělní odpoledne jako taková sladká tečka po obědě.

Rybízový koláč s kysanou smetanou

Právě je sezóna červeného rybízu a protože máme zahrádku, mám ho každý rok obrovské množství. Možná bych měla říct příliš obrovské :) Obvykle tam musím jít v červenci a nějaký nasbírat. Většinou skončím s košem o váze 4 kg a na začátku srpna je tam znovu a já si doma připadám jako v království červeného rybízu. Velké množství skončí v mrazáku (takže je naprosto přecpaný) a zbytek toho velkého množství je přetvořen ve vynikající rosol. Ale co s tím dalším zbytkem?