Sticky Cinnamon Buns (Lepkavé skořicové bochánky)

Recept měl přijít už dávno. Já vím! A já se fakt snažila. Ale protože teď pendluju mezi bytem a mamahotelem, pořád někde něco zapomínám - třeba foťák. A v něm fotky. To jsem tak na Velikonoce dojela domů navštívit rodiče a vrátila se bez foťáku (a dalších méně důležitých věcí). Jelikož pak rodiče plánovali navštívit babičku, dali jsme si vzájemný sociální distanc, protože nikdo nevíme, jestli se nám covid vyhnul nebo ne, čili foťák jsem dostala do rukou až minulý víkend ve velké cestovní tašce. V té obří tašce bylo ovšem plno dalších věcí a jakožto minimalistovi (haha) mi ta taška překážela natolik, že jsem ji po vyprázdnění okamžitě musela předat zpět. Jenže to bych nebyla já, abych tam samozřejmě nenechala ten foťák, kvůli kterému celá předávka především probíhala. Takže jsem čekala další týden, než se dostanu domů a budu moct konečně doplnit recept o fotky. A bez fotek to přece nejde.

Bûche de Noël (Vánoční poleno)

Vánoce se nezadržitelně blíží, konkrétně zbývají už jen 4 dny do Štědrého dne, takže je nejvyšší čas porozmýšlet nad letošním štědrovečerním dezertem (anebo ten již zvolený přehodnotit!). Loni jsem se konečně dostala k výrobě jednoho francouzského tradičního dezertu, který jsem měla na seznamu už zase fakt hodně dlouho, a tady je, dámy a pánové. Čekal v šuplíku jen skoro celý rok, než ho vypustím na světlo světa. Pevně doufám, že se i mně znovu podaří úspěšně vytvořit tento víkend. Vánočních polen totiž není nikdy dost.

Hostina ledu a ohně: Alžbětinské citronové zákusky

Nevím jistě, jestli jsem to tu už na sebe práskla, ale jsem tak trochu závislák na seriálech (jako by nestačila závislost na jídle, těžký to život). Sleduju jich celkem dost, nejčastěji u jídla, takže jednou určitě přijde ta chvíle, kdy srostu se sedačkou :D Každopádně jedním z těch, které sleduju nejradši, je právě Hra o trůny. Nejspíš ji nemusím moc představovat, snad jen připomenu, že dneska (ve světě teda už včera) má premiéru šestá řada. Shodou okolností mi to tak vyšlo skvěle načasovat se zveřejněním dnešního příspěvku, kde je recept tak trošku na druhé koleji a jde tu především o knihu. Díky Knihám Dobrovský se mi totiž naskytla možnost "otestovat" kuchařku přímo související se Hrou o trůny, konkrétně tedy s její knižní předlohou Píseň ledu a ohně (kde Hra o trůny je pouze prvním dílem zatím pětidílné ságy, zbývající dva díly čekají na dopsání a vydání). Jak už jsem psala, seriál mám strašně ráda, takže jsem po téhle nabídce hnedka skočila s velkým nadšením!

Čokoládové muffiny s čokoládovou omáčkou

Dneska trošku přistoupím k řešení restů z dob minulých - na facebooku jsem už hodně dávno slibovala tyhle muffiny, přičemž je předběhly vánoční hvězdičky a pak kulič, a minule jsem slibovala zábavné historky od plotny. Obojí bude dneska konečně napraveno a vyřešeno. I když k té plotně se vrátím ještě několikrát, protože se zdá být nevyčerpatelnou studnicí veselých podělávek. Teď zase přesedlám na ty muffiny. Ač se můžou zdát příliš obyčejné, což v podstatě jsou, je to takový základ, něco, co už nejspíš všichni dělali, tak tady zkrátka chybět nemůžou, protože jsem je vychytávala příliš dlouho, aby byly pěkně popraskaný na povrchu, pěkně měkký a vláčný a hlavně dostatečně čokoládový. Takže tady jsou.

Кулич (Kulič)

Leden byl ve znamení zkoušek (fuj!), únor pak ve znamení dokončování jedné takové závěrečné práce (dvakrát fuj!) a březen je konečně volný. Pokud teda pominu začátek školy, což by si dřív taky vysloužilo nějaký to kafrání, ale tentokrát to byla rozhodně úleva. Takže jsem se moc nenudila, ale bohužel taky moc nečinila v kuchyni. Když už jsem jakože chtěla, tak se mi nějak porouchala trouba a prostě nepekla, což určitě připomenu ještě někdy příště, až přijde na řadu ten výtvor, který to chudák schytal zrovna, když se v té troubě měl upéct. Ono vůbec od Vánoc jsem měla s tou naší troubou dost "veselých" zážitků, které navždy zůstanou vryty do mé paměti a budu se k nim vracet dost často, protože stěžování já nemám nikdy dost :D Když už jsem zmínila ty Vánoce, teploměr jsem bohužel nedostala (naši to tu asi nečtou?!), ale zase mi ukořistili pod stromeček takovou malou sadu na dezerty, konkrétně se s její pomocí budou dělat tyhle dorty v provedení mini jedna báseň. A taky kuliče. O těch to bude dneska.

Zimtsterne (Skořicové hvězdičky)

Vánoce jsou za dveřmi, jako vážně, už jen pár dnů a je to tu. Jestli jsem si někdy stěžovala na to, že nakupuju dárky pozdě, tak do letoška to bylo pořád brzo. Letos je to pozdě. POZDĚ. Moje aktuální bilance je jeden dárek na skladě a všechny ostatní někde na cestě teprve. A když říkám na cestě, bohužel myslím nějakou imaginární cestu, kterou musí urazit z poličky obchodu do mého zorného pole. Já totiž ještě o jejich existenci ani nevím. Netuším, co přesně hledám, a mám zhruba dva dny na to, abych to zjistila, koupila, zabalila, do toho musím ještě péct, psát bakalářku a v ideálním světě (nebo taky možná tak leda ideovém světě kdesi v imaginárnu) se ještě učit rusky a mít nějaký společenský život. Jak se znám (a já se naneštěstí znám až moc dobře), zvládnu - snad teda - ty dárky (protože jinak to bude opravdu hodně smutný) a pečení a všechno ostatní se přesune na potom. A potom dost často znamená nikdy - mám svou vlastní verzi výkladového slovníku. Konkrétně teď se chystám tady na tyhle hvězdičky, protože doma u nás patří poslední tři roky ke stálicím, takže jestli stejně jako já trpíte nedostatkem času a přílišným návalem povinností, pojďte se pustit do těchto časově náročnějších hvězdiček a všechno ostatní taky přesuňte na potom. Cukroví má vždycky přednost! A můžete mít dobrý pocit z toho, že mě v tom nenecháváte samotnou.

Perníková chaloupka

Už jsem to slibovala dost dlouho, takže tady to je - perníková chaloupka. Sice nemá okna z cukrkandlu jako ta z pohádky o Jeníčkovi a Mařence, ale sníst ji můžete celou i tak. Vánoce letos přicházejí asi v sedmimílových botách, ale ještě pořád spousta času zbývá na to, abychom si zahráli na architekty a takovou jedlou chalupu si postavili. Teda upekli.

Výzva The Daring Bakers: Millefeuille

Výzvu Daring Bakerů na říjen 2012 hostovala Suz ze Serenely Full. Suz nás vyzvala, abychom se vypořádali nejen s máslovým a nadýchaným listovým těstem, ale taky abychom to posunuli i o krok dál směrem k hříšně delikátnímu dezertu Mille-feuille!

Pokud se dobře podíváte (vlastně to ani nemusíte nijak hluboce zkoumat), zjistíte, že moc svědomitě ty výzvy neplním. Abych se mohla opět na něco vymluvit, tak ta minulá výzva byla slaná. Nejdřív jsem si myslela, že nezvládnu ani tuhle, protože ta škola a ekonomie... No, možná jsem se trochu minula "povoláním". Každopádně jsem si řekla Ne s velkým N a byla zase chvíli odvážná pekařka! A že to stálo za to.

Medové perníčky

Všechny věci ohledně školy mě poslední dobou drží zpátky od toho, co mám a dělám skutečně ráda, takže se třeba stane, že tady naslibuju perníky a tři týdny ani ťuk. Už jsem se chtěla omluvit, že perníčky přijdou později (konkrétně na Vánoce), ale nakonec mě velice pozitivně naladil email od paní Ilony (děkuju moc!), a proto jde maturita stranou. Zároveň chci vám všem moc poděkovat za milé komentáře, emaily ale i za kritiku, bez které by to samozřejmě taky nešlo. Bohužel s maturitou na krku se už nestíhám věnovat blogu tak moc a co mě mrzí nejvíc, nemám čas ani na své oblíbené stránky. Rozhodně ale slibuju, že hned, jak tohle zkouškové bláznovství skončí, budu zpátky v plné síle. Poslední maturitní zkoušku mám 29. května, takže do té doby nejspíš žádný nový recept nepřidám, ale kdo ví. Zatím vám přeju krásné Velikonoce, ozdobte co nejvíc vajíček, nechte se pořádně vymrskat (samozřejmě s tajně schovaným polštářem pod sukní), respektive vymrskejte co nejvíc děvčat, a hlavně si upečte co nejvíc laskomin.

Kokosovo-citronové tvarohové bábovičky

Právě jsem se vrátila z venku a jsem zmrzlá na kost, protože už je tam fakt KOSA. Zhruba dva tři dny zpátky bych se po ulici promenádovala v teniskách, bez rukavic a šály, ale po dnešní zkušenosti nikdy víc :D Každopádně jsem si z obchodů donesla spoustu vánočních dekorací (i těch jedlých samozřejmě, ale ty do Vánoc 100% nevydrží) a už jsem v tom - ve vánoční náladě. Ale ještě než se to tu zaplní cukrovím, nemohu se s vámi nepodělit o tyhle fantastické bábovičky!

Výzva The Daring Bakers: Croissants au beurre (Máslové croissanty)

Tento měsíc na to šli odvážní pekaři v retro stylu! Díky jedné naší velmi talentované neblogující člence, Sarah, jsme byli vyzváni, abychom udělali croissanty podle receptu královny francouzského kuchtění - nikoho jiného než Julie Child!

Ani jsem si to nestačila uvědomit a už tu je konec září. Uteklo to pěkně rychle, co? Září miluju i nenávidím, protože přece musíme jít do školy (proto ta nesnášenlivost) a taky mám narozeniny (a proto ta láska). Další důvod k tomu milovat září je, že můj blog bude už rok starý :D Vlastně první příspěvek spatřil světlo světa až v říjnu, ale můj druhý blog (anglická verze) fungoval už od srpna, a proto jsem se to rozhodla "oslavit" v září, neboť je uprostřed. Každopádně tahle výzva byla skvělou příležitostí jak oslavit narozeniny mého blogu i moje. Kdo by nemiloval čerstvé croissanty?

Marcipánoví šneci s černým rybízem

Každé léto se snažím navštívit babičku, která žije docela daleko od našeho města. Protože (zatím) nemám řidičák, musím se tam dopravit vlakem, což je docela vyčerpávající (naše vlaky jsou totiž dost děsný) a drahé. Takže jsem vždycky ráda, když naši mají pár dnů volna a můžeme tam jet autem všichni společně. Navíc když máme tu možnost jet autem, vždycky si od babičky přivezeme nějaké čerstvé ovoce, zeleninu, vajíčka a další věci, protože babička má fakt velkou zahradu, kde pěstuje jablka, meruňky, okurky, třešně, jahody a spoustu dalšího. Tentokrát nás obdarovala obrovskou mísou sladkokyselého černého rybízu. Docela mě překvapilo, že jsem zvládla sníst menší misku jen tak samotnou bez přidávání cukru - obvykle je totiž rybíz tak kyselý, že se mi po něm křiví pusa. Asi jsem letos měla štěstí. Každopádně jsem nechtěla, aby tento černý poklad přišel nazmar, a tak jsem si musela najít způsob, jak ho využít.

Croquembouche (Piece Montée)

Je konec května a někteří byste možná čekali, že bude následovat další výzva The Daring Bakers. Bohužel tomu tak není a nebude. Alespoň ne tento měsíc. Opravdu jsem ji chtěla udělat, protože je to čokoládový "markýz" a já jsem velký čokoholik, ale tento dezert vyžaduje mražení. A to je právě to, co si teď nemůžu dovolit. Náš mrazák je totiž trošku víc než jen přeplněný různými věcmi (maso, zelenina, ovoce, ryby atd.) a v žádném případě bych tam nenacpala celý plech na pečení/pekáč. Lucie ani Meg tento problém naštěstí neměly, a tak se u nich můžete podívat na krásné a opět velmi originální zpracování! Pak jsem měla ještě jeden osobní důvod a to ten, že v květnu mají naši narozeniny. Jo, jo, oba dva se narodili v květnu. Mamka přišla na svět 25. května a taťka o dva dny dřív - 23. května. Sice to nebylo ten stejný rok, ale přesto si myslím, že to něco znamená. Možná právě to, že si byli souzeni (a taky proto jsou spolu už víc jak 20 let). Každopádně jsem je chtěla překvapit něčím úžasným. Chcete vědět, co to bylo?

Výzva The Daring Bakers: Javorovo-kakaové perníkové kraslice s javorovou pěnou

Výzva The Daring Bakers na měsíc duben byla hostována Evelyne z blogu Cheap Ethnic Eatz. Evelyne nás všechny vyzvala, abychom udělali javorovou pěnu a naservírovali ji do jedlých misek. Cenu obdrží nejkreativnější jedlá miska a náplň, pro svého favorita můžete hlasovat od 27. dubna do 27. května na thedaringkitchen.com!

Jedlé misky jsou velmi často součástí mého tvoření a pečení. Běžně je dělám na Vánoce, oslavy atd. Každopádně jsem o nich ale nikdy nepřemýšlela jako o jedlých miskách. Byly to prostě jen košíčky nebo sušenky, koláče atd. naplněné různými krémy, džemy, ořechovou náplní a spoustou dalších věcí. Prostě nic speciálního. Až do teď, protože pod pojmem jedlá miska (edible container - doslova z angličtiny kontejner, což ale může působit zavádějícím dojmem :D) si můžete představit téměř cokoliv. Sušenkové misky a hrnky, profiteroly, větrníky, kornouty z oplatků či těsta, jedlé talířky a tak dále. Jednoduše cokoliv. Co by napadlo vás?

Výzva The Daring Bakers: Koblihy s čokoládovou a javorovou polevou

Výzva The Daring Bakers na říjen 2010 byla hostována Lori z Butter Me Up. Lori si za výzvu vybrala koblihy. Použila několik zdrojů pro své recepty včetně Altona Browna, Nancy Silvertonové, Kate Neumannové a Epicurius.

Koblihy, kdo by je nemiloval? Já nikoho takového neznám. V Americe jsou známé jako doughnuts - čti dounats (nebo donuts - čti taky dounats) - mají díru uprostřed a jsou neplněné, často polité nějakou polevou/glazurou. Naše koblihy tam znají jako tzv. bomboloni. Naše dobrá kobliha se pozná podle žlutého pruhu ve středu, který vznikne během smažení - tam se ho olej nedotkne. Ale teď k výzvě.

Výzva The Daring Bakers: Cukrové sušenky s královskou polevou

Výzva The Daring Bakers na září 2010 byla hostována Mandy z  "What the fruitcake?". Mandy nás všechny vyzvala, abychom udělali zdobené cukrové sušenky podle receptu od Peggy Parschen a The Joy of Baking.

Tento článek se bude trochu lišit od toho, který najdete na mém anglickém blogu. A to z toho důvodu, že u nás The Daring Bakers nikdo moc nezná. Tak abych to vysvětlila. The Daring Bakers (v překladu Odvážní pekaři) jsou skupinou lidí, která vznikla v roce 2006. Původně začínala mezi dvěma ženami - Lisou a Ivonne. Tyto dvě dámy se rozhodly, že udělají obě dvě preclíky podle stejného receptu a pak o tom napíšou článek na svůj blog a vzájemně si své výtvory porovnají. Další měsíc se k nim však přidala další známá a pak další a další a dnes je v této skupině více než 2000 pekařů z celého světa. Každý měsíc někdo tzv. hostuje výzvu - to znamená, že vymyslí, co se bude péct, sežene recepty a vůbec to celé ten měsíc řídí. Ovšem jedná se o odvážné pekaře, takže každý měsíc je výzvou něco neobvyklého, většinou časově náročného. Zkrátka něco, co neděláte každý den. Dnes mají The Daring Bakers vlastní webovou stránku www.thedaringkitchen.com a řídí ji právě Lisa a Ivonne. Přidat se může každý, ale má to své podmínky.